Když

•   musíš mít z každého testu jedničku,

•   vyhýbáš se novým úkolům, protože máš strach, že je nezvládneš,

•   bereš jakoukoli kritiku jako útok na sebe,

 tak odpověď na úvodní otázku může být ano. Záleží na tom vůbec?

•  Co je na perfekcionismu špatného?

•  Existuje lepší přístup?

•  Jak to vidí jiní mladí

 Není nic špatného na tom, že se snažíš dělat věci co nejlíp. Jenže „mezi zdravou snahou o vynikající výsledky a nezdravým úsilím o nedostižný ideál je velký rozdíl,“ uvádí kniha Perfectionism​—What’s Bad About Being Too Good? (Perfekcionismus – proč není dobré být stoprocentní). „Perfekcionismus může být těžké břemeno, protože přiznejme si, nikdo není dokonalý.“

 Bible s tím souhlasí. Píše se v ní: „Není ... na zemi žádný spravedlivý člověk, který stále činí dobro.“ (Kazatel 7:20) Jsi nedokonalý, takže tvůj výkon prostě nemůže být vždycky oslnivý.

 Je pro tebe těžké se s tím smířit? Pokud ano, přemýšlej o čtyřech způsobech, jak tě může perfekcionismus ovlivňovat – a rozhodně ne k lepšímu.

1.   Jak se díváš na sebe. Perfekcionisté mají na sebe nepřiměřeně vysoké nároky, a to vede ke zklamání. Alicia říká: „Pravdou je, že nikdy nebudeme skvělí úplně ve všem. Pokud se za to budeme odsuzovat, skončíme s nulovým sebevědomím. To může být skličující.“

2.   Jak se díváš na dobrou radu. Perfekcionista bere konstruktivní kritiku jako útok na svoji osobu. „Když mi dá někdo radu, cítím se hrozně,“ říká Jeremy. A dodává: „Perfekcionismus ti brání uznat svoje hranice a přijmout pomoc.“

3.   Jak se díváš na druhé. Perfekcionisté jsou k druhým často kritičtí a není těžké pochopit proč. Osmnáctiletá Anna říká: „Když očekáváš dokonalost od sebe, budeš ji očekávat i od druhých. A protože nedokážou vyhovět tvým požadavkům, jsi z nich pořád zklamaný.“

4.   Jak se druzí dívají na tebe. Když máš na druhé přehnaně vysoké nároky, nebuď překvapený, že se ti začnou vyhýbat. „Snažit se splňovat nereálné představy perfekcionisty je vyčerpávající,“ říká Beth. „Nikdo nestojí o společnost někoho takového.“

 Bible říká: „Ať se vaše rozumnost stane známou.“ (Filipanům 4:5) Rozumní lidé jsou vyrovnaní v tom, co očekávají od sebe i od druhých.

 „Už tak člověk zažívá dost stresu. Proč si to ještě ztěžovat tím, že budu perfekcionista? To se prostě nedá zvládnout.“ (Nyla)

 Bible říká: „Pokorně [choď] se svým Bohem.“ (Micheáš 6:8, Český ekumenický překlad) Pokorní lidé si uvědomují svoje omezení. Neberou si toho víc, než můžou zvládnout, ani nevěnují jednomu úkolu víc času, než si můžou dovolit.

 „Když chci svoje povinnosti zvládat dobře, můžu si jich vzít jenom určité množství. Víc udělat nemůžu.“ (Hailey)

 Bible říká: „Čehokoli se chopí tvá ruka, tomu se věnuj ze všech sil.“ (Kazatel 9:10, Bible21) Takže lékem na perfekcionismus není lenost. Máme být pracovití, ale je potřeba k tomu přidat vlastnosti, které jsme už zmínili – rozumnost a pokoru.

 „Snažím se udělat svoji práci co nejlíp a dát do toho všechno. Vím, že to nikdy nebude dokonalé, ale mám radost, že jsem to udělal nejlíp, jak jsem mohl.“ (Joshua)