Někdy může být tlachání zlomyslné – například o tobě někdo rozšíří lež, aby ti zkazil pověst. Ale i když nejde o něco tak vážného, může to bolet, zvlášť od člověka, kterého považuješ za kamaráda. (Žalm 55:12–14)

 „Zjistila jsem, že o mně kamarádka mluvila za mými zády a řekla, že se nezajímám o lidi. Bylo mi to líto. Vůbec nechápu, proč něco takového udělala.“ (Ashley)

 Fakt: Ať už o tobě tlachá dobrý kamarád, nebo někdo jiný, když se to dozvíš, není to nic příjemného.

 Lidé mluví o druhých z mnoha důvodů. Patří k nim:

 Opravdový zájem. Lidé jsou společenští. Je proto přirozené, že mluvíme o druhých. Vlastně i Bible nás povzbuzuje, abychom se o druhé zajímali. (Filipanům 2:4)

 „Bavit se o druhých je vždycky nejzajímavější.“ (Bianca)

 „Musím přiznat, že jsem ráda, když vím, jak se lidi mají, a baví mě o tom mluvit s jinými. Ani nevím, proč to dělám, prostě je to zábava.“ (Katie)

 Nuda. V biblických dobách někteří lidé „netrávili svůj volný čas ničím jiným, než že něco vyprávěli nebo naslouchali něčemu novému“. (Skutky 17:21) Stejné je to i dnes.

 „Někdy je to tak, že když se nic závratného neděje, lidi si něco vymyslí, aby měli o čem mluvit.“ (Joanna)

 Nízké sebevědomí. Bible říká, abychom se vzájemně nesrovnávali. (Galaťanům 6:4) Je smutné, že někteří se snaží zvýšit si sebevědomí tím, že o druhých mluví negativně.

 „Pomluvy většinou prozradí něco o těch, kdo je šíří. Často je to tak, že někde hluboko uvnitř závidí tomu, koho pomlouvají. Šíří fámy, aby se cítili líp a sami sebe přesvědčili, že jsou lepší než on.“ (Phil)

 Fakt: Ať už se ti to líbí, nebo ne, lidé vždycky budou mluvit o druhých – i o tobě.

 Zřejmě nemůžeš zabránit tomu, aby se o tobě vůbec netlachalo, ale můžeš se rozhodnout, jak na to budeš reagovat. Když zjistíš, že o tobě kolují fámy, máš minimálně dvě možnosti.

 1. MOŽNOST: Ignoruj to. Často je nejlepší na takové řeči nereagovat, zvlášť když jsou to nesmysly. Jednej podle biblické rady: „Neukvapuj se ve svém duchu, takže by ses urazil.“ (Kazatel 7:9)

 „Říkalo se o mně, že chodím s jedním klukem, ale já ho v životě neviděla. Byla to taková hloupost, že jsem se tomu musela smát.“ (Elise)

 „Nejlepší zbraň proti tlachání je dobrá pověst. I když tě druzí pomlouvají, uvěří jim jen málokdo. Pravda stejně zvítězí.“ (Allison)

 Tip: Napiš si, (1) co o tobě kdo řekl a (2) jaké pocity to v tobě vyvolalo. Když „[se vypovídáš] ve svém srdci“, snadněji na to zapomeneš. (Žalm 4:4)

 2. MOŽNOST: S člověkem, který o tobě začal tlachat, si promluv. Někdy můžeš mít pocit, že jde o tak vážnou věc, že to musíš řešit.

 „Když si promluvíš s těmi, kdo o tobě tlachají, můžou se dozvědět, že se to k tobě dostalo. Navíc se ta věc může vyjasnit a snad i vyřešit.“ (Elise)

 Než půjdeš za někým, kdo o tobě šířil fámy, uvažuj o těchto biblických zásadách a polož si uvedené otázky.

•   „Kdo odpoví dříve, než vyslechl, je pošetilec.“ (Přísloví 18:13, Jeruzalémská bible) Opravdu znám všechna fakta? Mohlo se stát, že ten, kdo mi o tlachání řekl, špatně pochopil, co slyšel?

•   „Každý člověk má být rychlý k slyšení, pomalý k mluvení, pomalý k zlobě.“ (Jakub 1:19) Je teď ta nejlepší chvíle, kdy mám za tím člověkem jít? Skutečně vidím tu věc objektivně? Nebylo by lepší nechat uplynout nějaký čas, než vychladnu?

•   „Jednejte s druhými tak, jak byste si přáli, aby jednali oni s vámi.“ (Matouš 7:12, Slovo na cestu) Kdybych byl na jeho místě, jak bych chtěl, aby se mnou jednal? V jakém prostředí bych chtěl problém řešit? Jaká slova a přístup by na mě zapůsobily nejvíc?

 Tip: Než přijdeš za člověkem, který tě pomluvil, napiš si, co mu chceš říct. Pak týden nebo dva počkej, znovu si to přečti a přemýšlej, jestli chceš něco změnit. O tom, co se chystáš udělat, si taky popovídej s rodičem nebo důvěryhodným kamarádem a požádej ho o radu.

 Fakt: S tlacháním je to podobné jako s mnoha jinými věcmi v životě – vždycky tomu nemůžeš zabránit. To ale neznamená, že se tím necháš ovládnout.