Xeen tiʼ baʼax ku taasik

¿Bix kaʼach Jesús?

¿Bix kaʼach Jesús?

Baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ

 Mix máak jach yojel bix u wíinklil Jesús tumen le Bibliaoʼ maʼ tu jach aʼalik bixi, leloʼ u kʼáat u yaʼaleʼ maʼ jach kaʼanaʼan u yojéeltaʼaliʼ. Chéen baʼaleʼ yaan jujunpʼéel baʼaloʼob ku yaʼalik le Biblia jeʼel u yáantkoʼon k-ojéelt bix u yilaʼal Jesús kaʼacheʼ.

  •   Bix u yilaʼal: U maama Jesús kaʼacheʼ judía, maʼ xaaneʼ Jesúseʼ chíikaʼan kaʼach tiʼ u maama (Hebreos 7:​14). Jesúseʼ bey jeʼex u maasil le máakoʼob kaʼachoʼ, lelaʼ k-ojel tumen juntéenjeak le táan u lukʼul Galilea utiaʼal u bin Jerusalénoʼ mix máak kʼaj óolteʼ (Juan 7:​10, 11) Maʼ jach jelaʼan xan tiʼ u discípuloʼobiʼ tumen le ka bin machbil utiaʼal kíimsbiloʼ Judaseʼ anchaj u yeʼesik máax Jesús (Mateo 26:47-​49).

  •   U tsoʼotsel u pool: Jeʼel u páajtal k-aʼalikeʼ Jesúseʼ maʼ chowak kaʼach u tsoʼotsel u pooliʼ yoʼolal le baʼax ku yaʼalik le Bibliaaʼ: «Le xiib xanoʼ, ¿maʼ wa a wojleʼex suʼtsil u yilaʼal u chaʼik u chowaktal u tsoʼotsel u pooliʼ?» (1 Corintios 11:14).

  •   U meʼex: Jesúseʼ yaan kaʼach u meʼex. Le leyoʼ ku prohibirtik kaʼach tiʼ le judíoʼob ka u kʼos u meʼexoʼoboʼ (Levítico 19:27; Gálatas 4:4). Tsʼoʼoleʼ tiʼ junpʼéel profecía ku tʼaan yoʼolal Jesúseʼ ku chʼaʼchiʼitaʼal u meʼex (Isaías 50:6).

  •   U wíinklil: Jesúseʼ jach yaan u muukʼ kaʼachi. Le táan u kʼaʼaytajoʼ jach yaʼab kilómetros tu xíimbaltaj (Mateo 9:​35). Kaʼatéen xan tu jóoʼsaj le máakoʼob ku koonoloʼob teʼ templooʼ, tu walkʼesaj le mesaʼoboʼ yéetel tu jóoʼsaj le baʼalcheʼob ku koʼonloʼoboʼ (Lucas 19:45, 46; Juan 2:​14, 15). Junpʼéel libroeʼ ku yaʼalik: «Le cuatro Evangelioʼoboʼ ku yeʼeskoʼobeʼ Jesúseʼ juntúul máak jach toj u yóol» (U Cyclopedia M’Clintock yéetel Strong, volumen IV, página 884).

  •   U táan u yich: Jesúseʼ jach uts yéetel ku chʼaʼik óotsilil kaʼachi, maʼ xaaneʼ leloʼ jach chíikaʼan tu táan u yich (Mateo 11:28, 29). Yaʼab máakoʼob ku kaxtikoʼob kaʼach Jesús utiaʼal ka áantaʼakoʼob (Lucas 5:​12, 13; 7:​37, 38). Tak le mejen paalaloʼoboʼ uts tu tʼaan kaʼach u náatsʼloʼob tu yiknal (Mateo 19:13-​15; Marcos 9:​35-​37).

Baʼaloʼob maʼ jaajtak ku yaʼalaʼal yoʼolal Jesúsiʼ

 Baʼax ku creertaʼal: Yaan máaxoʼob tuklikeʼ Jesúseʼ boox u wíinklil tumen u libroil Apocalipsiseʼ ku yaʼalikeʼ u tsoʼotsel u pooleʼ sak jeʼex u tsoʼotsel tamaneʼ yéetel u yookoʼobeʼ bey «bronce tsʼitsʼiʼkileʼ» (Apocalipsis 1:​14, 15, Quiliʼich Biblia ich Maya).

 U jaajil: U libroil Apocalipsiseʼ yaʼab baʼaloʼob ku yaʼalik maʼ kʼuchuk u kʼiinil u yúuchliʼ (Apocalipsis 1:1). Le baʼax ku yaʼalik le Biblia yoʼolal u tsoʼotsel u pool Jesús bey xaan u yookoʼoboʼ táan u tʼaan tiʼ le jatsʼuts modos anchajtiʼ le ka kaʼa kuxkíintaʼaboʼ. Apocalipsis 1:14 maʼ táan u tʼaan tiʼ bix u tsoʼotsel u pool Jesús le ka taal way Luʼumeʼ, baʼaxeʼ le kéen u yaʼal sak u tsoʼotsel u pool «jeʼex u tsoʼotsel taman» yéetel sak «bey jeʼex le nieveoʼ» chéen táan u tʼaan tiʼ u color le baʼaloʼobaʼ. Le kéen aʼalaʼak sak u tsoʼotsel u pooleʼ táan u yúuchul tʼaan tiʼ le naʼat yaantiʼ Jesús yoʼolal le bukaʼaj tiempo tsʼoʼok u kuxtaloʼ (Apocalipsis 3:​14). Jeʼex k-ilkoʼ le tekstoaʼ maʼ táan u comparartik u tsoʼotsel u pool Jesús yéetel bix u tsoʼotsel le tamanoʼ mix yéetel le nieveoʼ.

 U libroil Apocalipsiseʼ ku yaʼalikeʼ u yookoʼob Jesúseʼ «beyoʼob tsʼúuk cobre ku juul le táan u yíibil ich kʼáakʼoʼ» (Apocalipsis 1:​15). Ku yaʼalik xaneʼ u táan u yicheʼ «bey jeʼex le Kʼiin le kéen juulnak yéetel tuláakal u muukʼoʼ» (Apocalipsis 1:​16). Jeʼex k-ilkoʼ le tekstoʼobaʼ maʼ táan u tʼaanoʼob tiʼ bix u color u wíinklil Jesús le ka taal way Luʼumeʼ tumen minaʼan mix junpʼéel raza wíinik chíikaʼan tiʼ le baʼax ku yaʼalik le tekstoʼobaʼ. U libroil Apocalipsiseʼ táan u tʼaan tiʼ Jesús le ka kaʼa kuxkíintaʼaboʼ tumen letiʼeʼ tiaʼan «tiʼ junpʼéel lugar jach táaj sáasil tuʼux mix máak jeʼel u páajtal u náatsʼleʼ» (1 Timoteo 6:​16).

 Baʼax ku creertaʼal: Jesúseʼ neets yéetel sajak.

 U jaajil: Jesúseʼ maʼ neetsiʼ letiʼeʼ jach yaan u muukʼ yéetel maʼ saajkiʼ. Por ejemploeʼ le ka bin machbil utiaʼal u kíimsaʼaleʼ maʼ púutsʼiʼ (Juan 18:​4-8). Letiʼeʼ jach yaan u muukʼ tumen carpintero kaʼachi, utiaʼal u beetaʼal le meyajaʼ jach kʼaʼabéet yaan muukʼ máak (Marcos 6:3).

 ¿Baʼaxten túun anchaj u yáantaʼal utiaʼal u kuchik le cheʼ tuʼux chʼuykíintaʼaboʼ? ¿Baʼaxten kíim antes u kíimil le máaxoʼob chʼuykíintaʼab tu tséeloʼ? (Lucas 23:26; Juan 19:31-​33). Antes u kíimsaʼaleʼ tsʼokaʼaniliʼ u débiltal u wíinklileʼ tumen maʼ ween bul áakʼabiʼ yéetel jach lubaʼan u yóol (Lucas 22:42-​44). Bul áakʼab maltratartaʼab tumen le judíoʼoboʼ, tsʼoʼoleʼ ka sáaschajeʼ jaʼajatsʼaʼab tumen le romanoʼoboʼ (Mateo 26:67, 68; Juan 19:​1-3). Maʼ xaaneʼ tuláakal leloʼ letiʼe baʼax beet u séeb kíimiloʼ.

 Baʼax ku creertaʼal: Jesúseʼ mantatsʼ triste yéetel lubaʼan u yóol.

 U jaajil: Jesúseʼ mantatsʼ tu yeʼesaj u jatsʼuts modos u Taata, le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ Jéeobaeʼ letiʼe «Dios kiʼimak u yóoloʼ» (1 Timoteo 1:​11; Juan 14:9). Tsʼoʼoleʼ Jesúseʼ tu kaʼansaj tiʼ u maasil bix jeʼel u kiʼimaktal u yóoloʼobeʼ (Mateo 5:​3-9; Lucas 11:28). Jeʼel u páajtal k-aʼalikeʼ tu táan u yich Jesúseʼ mantatsʼ chíikpaj kiʼimak u yóol.