Yì hosọ lẹ ji

KANBIỌ HE JỌJA LẸ NỌ KANSE

Be E Ylan Dọ Sunnu po Sunnu po Kavi Yọnnu po Yọnnu po Ni Nọ Zanhẹ Yede Ya?

Be E Ylan Dọ Sunnu po Sunnu po Kavi Yọnnu po Yọnnu po Ni Nọ Zanhẹ Yede Ya?

 Dẹpẹ owhe 23 mẹvi de he nọ yin David dọ dọ: “Dopo to nue vẹawuna mi hugan lẹ mẹ whenue n’to whinwhẹ́n wẹ yindọ n’nọ do owanyi wunmẹ de na sunnu gbẹ́ ṣie lẹ. N’nọ lẹndọ ojlo ylankan enẹ na busẹ eyin ojlẹ to yìyì, amọ́ nulẹ ma wá yì domọ.”

 Klistiani he nọ jlo na hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn de wẹ David yin. Amọ́, be enẹ gán pà ẹ eyin e nọ do numọtolanmẹ na sunnu gbẹ́ etọn lẹ ya? Nukun tẹwẹ Jiwheyẹwhe nọ yí do pọ́n zanhẹmẹ to mẹhe do vijinu dopolọ lẹ ṣẹnṣẹn taun?

 Etẹwẹ Biblu dọ?

 Nukun he mẹlẹ nọ yí do pọ́n zanhẹmẹ to mẹhe do vijinu dopolọ lẹ ṣẹnṣẹn gán gbọnvo sọn fide jẹ fide kavi sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ. Amọ́ Klistiani lẹ ma “nọ yin hinhẹn dánpe gbọn jẹhọn oplọn tọn” he gbayipe lẹpo dali. (Efesunu lẹ 4:14) Kakatimọ, pọndohlan yetọn gando zanhẹmẹ to mẹhe do vijinu dopolọ lẹ ṣẹnṣẹn (kavi aṣa devo depope) go nọ sinai do nuhe to Biblu mẹ lẹ ji.

 Nuhe Biblu dọ gando zanhẹmẹ to mẹhe do vijinu dopolọ lẹ ṣẹnṣẹn go họnwun taun. Nuhe Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọ die:

  •  “Hiẹ ma dona dọ́ sunnu de dè taidi yọnnu de.”—Levitiku 18:22.

  •  “Sọgbe hẹ ojlo ahun yetọn tọn lẹ, Jiwheyẹwhe jo yé, . . . na ojlo zogbe zanhẹmẹ tọn, na yọnnu yetọn lẹ diọ zinzan jọwamọ tọn yetọn lẹ zun dehe jẹagọdo jọwamọ.”—Lomunu lẹ 1:24, 26.

  •  “Yè klọ mì blo. Mẹhe nọ doalọ to fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn mẹ lẹ, boṣiọ-sẹ̀ntọ lẹ, ayọdetọ lẹ, sunnu he nọ joawuna zanhẹmẹ to vijinu dopolọ lẹ ṣẹnṣẹn lẹ, sunnu he nọ zanhẹ sunnu lẹ, ajotọ lẹ, nukunkẹnnọ lẹ, ahànnumunọ lẹ, mẹvlẹtọ lẹ po alọslonamẹtọ lẹ po ma na dugu Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn.”—1 Kọlintinu lẹ 6:9, 10.

 Nado dọ hójọhó, mẹlẹpo go wẹ nue Jiwheyẹwhe dọ lẹ gando, vlavo mẹhe nọ zanhẹ vijinu dopolọnọ lẹ kavi mẹhe ma nọ zan walọ ylankan enẹ lẹ. Nugbo lọ wẹ yindọ, mímẹpo wẹ dona nọ duto míde ji eyin mí jẹ ojlo lọ do ji nado wà nue na hẹn homẹgble Jiwheyẹwhe.—Kolosinu lẹ 3:5.

 Be enẹ zẹẹmẹdo dọ . . . ?

 Be enẹ zẹẹmẹdo dọ Biblu na mí tuli nado gbẹwanna sunnu he nọ zanhẹ sunnu kavi yọnnu he nọ zanhẹ yọnnu lẹ wẹ ya?

 Eyeo. Nado dọ hójọhó, Biblu ma na mí tuli nado gbẹwanna mẹdepope—vlavo sunnu he nọ zanhẹ sunnu kavi mẹhe ma nọ zan walọ mọnkọ lẹ. Kakatimọ, e dọna mí dọ mí ni “nọ doafọna jijọho mẹ ninọ hẹ mẹlẹpo,” mahopọnna gbẹzan he zan yé te. (Heblu lẹ 12:14) Enẹwutu, e ma sọgbe nado nọ vannukundo mẹhe nọ zan walọ enẹ lẹ, gbẹwanna yé kavi wà okà do yé.

 Be enẹ zẹẹmẹdo dọ Klistiani lẹ dona jẹagọdo osẹ́n he yigbe dọ mẹhe do vijinu dopolọ lẹ gán dà yede wẹ ya?

 Biblu dohia dọ ojlo Jiwheyẹwhe tọn gando alọwle go wẹ yindọ sunnu dopo po yọnnu dopo po wẹ dona nọpọ́. (Matiu 19:4-6) Amọ́, e ma yin whẹho walọ dagbe tọn wẹ nọ deanana osẹ́n he gbẹtọ lẹ nọ do gando alọwle to mẹhe do vijinu dopolọ lẹ ṣẹnṣẹn go lẹ, whẹho tonudidọ tọn wẹ nọ deanana yé. Biblu ka na tuli Klistiani lẹ nado nọ kada na tonudidọ. (Johanu 18:36) Enẹwutu, Klistiani lẹ ma nọ nọgodona osẹ́n he aṣẹpatọ lẹ do gando alọwle kavi zanhẹmẹ to mẹhe do vijinu dopolọ lẹ ṣẹnṣẹn go lẹ, mọ yé masọ nọ jẹagọdo osẹ́n lọ lẹ.

 Bọ eyin mẹde ka gbẹ́ nọ . . . ?

 Bọ eyin mẹde ka gbẹ́ nọ zanhẹ omẹ vijinu dopolọnọ lo? Be e gbẹ́ gán diọ jijọ ya?

 Ganji. Delẹ to mẹhe nọgbẹ̀ to owhe kanweko tintan whenu lẹ mẹ wàmọ! Whenue Biblu dọ dọ mẹhe nọ zanhẹ vijinu dopolọnọ lẹ ma na dugu Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn godo, e yidogọ dọ: “Nuhe delẹ to mì mẹ yin dai niyẹn.”1 Kọlintinu lẹ 6:11.

 Amọ́, be enẹ zẹẹmẹdo dọ mẹhe ko dealọ sọn walọ enẹ mẹ lẹ masọ nọ do ojlo nado zan walọ he yé ko jodo lẹ wẹ ya? E ma yinmọ. Biblu dọ dọ: “Yí gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ dogo, ehe to yinyin hinhẹn jẹ yọyọ gbọn oyọnẹn he pegan dali.” (Kolosinu lẹ 3:10) Omẹ ehelẹ nọ to vivẹnudo nado dapana walọ enẹlẹ.

 Bọ eyin e ka gbẹ́ nọ jlo mẹhe jlo na wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn de nado zanhẹ mẹhe do vijinu dopolọ lo?

 To paa mẹ, eyin nude jlo mẹde, e gán wà nulọ kavi dapana ẹn. Gbọnna? Biblu dọ dọ: “Mì to zọnlinzin gbọn gbigbọ dali zọnmii, mì masọ to na hẹn ojlo agbasalan tọn depope di.”—Galatianu lẹ 5:16.

 Doayi e go dọ wefọ lọ ma dọ dọ gbẹtọ ma na do ojlo agbasalan tọn. Amọ́, eyin mẹde nọ plọn Biblu bosọ nọ hodẹ̀ to gbesisọ mẹ, e na do huhlọn nado duto ojlo enẹlẹ ji.

 David he go mí donù to bẹjẹeji wá mọdọ nugbo wẹ enẹ yin, titengbe whenue e dọ nue to ahun ji na ẹn na mẹjitọ etọn he yin Klistiani lẹ. E dọ dọ: “Agbàn pinpẹn de wẹ tlọn okọ̀ na mi. Eyin n’ko yawu dọ ẹ na yé wẹ, n’gán ko do ayajẹ susu to owhe aflanmẹ tọn ṣie lẹ mẹ.”

 Eyin mí nọ wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn, mí na do ayajẹ. Mí do nujikudo dọ anademẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ “yin dodo, bo nọ hẹnmẹ jaya,” podọ “ale daho wẹ tin to tonusisena yé mẹ.”—Salmu lẹ 19:8, 11.