Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Biblu Ko Dohó Wẹ Kavi E Nọ Dọ Nulẹ Jẹnukọn?

Biblu Ko Dohó Wẹ Kavi E Nọ Dọ Nulẹ Jẹnukọn?

LẸNUNNUYỌNẸN

BIBLU MA YIN OWE LẸNUNNUYỌNẸN TỌN DE, ETOMỌṢO E KO NỌ DỌ NULẸ JẸNUKỌN. MÍ NI GBADOPỌNNA APAJLẸ DELẸ.

Be wẹkẹ yinukundomọ lọ tindo bẹjẹeji ya?

Lẹnunnuyọnẹntọ he jẹnukọn lẹ kudeji wayi dọ lala wẹ gblọndo lọ. Amọ́ to paa mẹ, yé ko wá kẹalọyi dọ wẹkẹ lọ tindo bẹjẹeji. Biblu ko dọ enẹ to aliho he họnwun mẹ sọn ojlẹ dindẹn die.—Jenẹsisi 1:1.

Etẹwẹ yin awusọhia aigba tọn?

To hohowhenu, mẹsusu nọ lẹndọ aigba to flala. To owhe kanweko atọ́ntọ J.W.M., lẹnunnuyọnẹntọ Glẹkinu lẹ dọ dọ aigba taidi globu. Amọ́ ojlẹ dindẹn jẹnukọn, yèdọ owhe kanweko ṣinatọ̀ntọ J.W.M., Biblu-kantọ Isaia dlẹnalọdo aigba dọ e to “loboto,” bo yí hogbe de zan he sọgan sọ zẹẹmẹdo “globu.”—Isaia 40:22; nudọnamẹ odò tọn.

Be olọn yinukundomọ lọ sọgan gble wẹ ya?

Aristote, lẹnunnuyọnẹntọ Glẹkinu owhe kanweko ẹnẹtọ J.W.M. tọn, plọnmẹ dọ aigba ji kẹdẹ wẹ nulẹ nọ gble te, amọ́ olọn he gọ́ na sunwhlẹvu lẹ ma sọgan diọ kavi gble gbede. Linlẹn enẹ gbọṣi aimẹ na owhe kanweko susu. Amọ́ to owhe kanweko 19tọ mẹ, lẹnunnuyọnẹntọ lẹ wá wleawuna linlẹn lọ dọ nulẹ sọgan gble to olọn mẹ. Enẹ dohia dọ nulẹpo, vlavo to olọn mẹ kavi to aigba ji wẹ sọgan gble. Lord Kelvin, he yin dopo to lẹnunnuyọnẹntọ he hẹn linlẹn enẹ gbayipe lẹ mẹ, doayi e go dọ Biblu ko dọ gando olọn po aigba po go dọmọ: “Yemẹpo wẹ na dohó taidi awù de.” (Salmu lẹ 102:25, 26) Kelvin yise dile Biblu plọnmẹ do dọ, Jiwheyẹwhe sọgan glọnalina hẹngble mọnkọtọn ma nado hù nudida Etọn lẹ sudo.—Yẹwhehodọtọ 1:4.

Etẹ ji wẹ planẹti lẹ taidi aigba mítọn tin te?

Aristote plọnmẹ dọ nugonu olọn tọn lẹpo yin ginglọndo nudi ogo loboto he mẹ yè sọgan mọnú hlan lẹ mẹ bọ dopodopo yetọn yin súsú gbanun-gbanun ode do ode mẹ, bọ aigba to ṣẹnṣẹn. To owhe kanweko 18tọ W.M., lẹnunnuyọnẹntọ lẹ wá kẹalọyi linlẹn lọ dọ e taidi dọ sunwhlẹvu lẹ po planẹti lẹ po ma yin piplado nude go. Amọ́, to owe Jobu tọn he yin kinkan to owhe kanweko 15tọ J.W.M. mẹ, mí hia dọ Mẹdatọ lọ “plá aigba do agbágbá.”—Jobu 26:7.

DOTOZỌ́NWIWA

DILE ETLẸ YINDỌ BIBLU MA YIN OWE DOTOZỌ́NWIWA TỌN DE, E BẸ ANADEMẸ DELẸ HẸN HE YỌ́N NA AGBASALILO.

Awutunọ lẹ kinklandovo.

Osẹ́n Mose tọn dohia dọ mẹhe to pòzọ̀n jẹ lẹ dona nọ yin kinklandovo. Amọ́, to azọ̀n bẹplamẹ he wá aimẹ to ojlẹ nukunmahun tọn mẹ lẹ whenu wẹ doto lẹ wá jẹ anademẹ ehe hodo ji, bọ ehe gbẹ́ yọ́n-na-yizan kakajẹ din.—Levitiku weta 13 po 14 po.

Alọ kiklọ to whenue yè doalọ oṣiọ go godo.

Sẹpọ vivọnu owhe kanweko 19tọ tọn, doto lẹ gbẹ́ nọ wazọ́n to oṣiọ lẹ go bo nọ nọma klọ́ alọ bosọ nọ wazọ́n na awutunọ lẹ. Ehe nọ zọ́n bọ mẹsusu nọ kú. Amọ́, Osẹ́n Mose tọn ko dọ dọ mẹdepope he doalọ oṣiọ go nọ lẹzun mawé to aṣa-liho. Osẹ́n lọ tlẹ biọ dọ mẹlọ dona yí osin do lẹ̀ ede wé. E họnwun dọ aṣa sinsẹ̀n tọn ehelẹ sọ nọ yidogọna dagbemẹninọ to agbasa-liho ga.—Sọha lẹ 19:11, 19.

Onú kudiho lẹ bibẹ dlan.

To whemẹwhemẹ, yọpọvu livi daa linlán wẹ azọ̀n sislá tọn nọ hù, na afọdai gbẹtọ tọn lẹ yin jijodo nùvo wutu. Osẹ́n Mose tọn dọ dọ afọdai dona yin dìdì do fie dẹn do gbẹtọ.—Deutelonomi 23:13.

Whenue yè dona gboadà.

Osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn dohia dọ yè dona gboadà na viyẹyẹ sunnu de to azán ṣinatọ̀ntọ gbè. (Levitiku 12:3) To whenue viyẹyẹ de yin jiji, osẹ dopo godo wẹ agbasa etọn nọ penugo nado yawu doalọtena hùndidi. To ojlẹ Biblu tọn mẹ, whenue nukunpedomẹgo dotozọ́nwiwa tọn yọyọ lẹ ma ko tin, bibiọ dọ yè ni nọte na osẹ dopo linlán whẹpo do gboadà yin hihọ́ de.

Dagbemẹninọ to numọtolanmẹ-liho podọ to agbasa-liho.

Doto lẹ po lẹnunnuyọnẹntọ lẹ po dọ dọ numọtolanmẹ ayajẹ tọn, gọna todido, pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn po jijonamẹ sọn ojlo mẹ wá po nọ yidogọna agbasalilo. Biblu dọmọ: “Amasin dagbe de wẹ ahun he gọ́ na ayajẹ yin, ṣigba, ayiha he jẹflumẹ nọ hẹnmẹ gbọjọ.”—Howhinwhẹn lẹ 17:22.