Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

PREGUNTA 1

¿Bix káajik le kuxtaloʼ?

¿Bix káajik le kuxtaloʼ?

Ta chan paalileʼ, ¿ta kʼáataj wa tiʼ a papáʼob bix u yantal le chaambaloʼoboʼ? ¿Kʼajaʼantech baʼax tu núukajtechoʼob? Maʼ xaaneʼ tu beetoʼob bey maʼ tu yuʼuboʼob le baʼax ta kʼáatoʼ wa chéen tu medio tsolajtechoʼob wa maʼ xaaneʼ tu tsikbaltoʼobtech junpʼéel cuento, pero ka nojochchajecheʼ ta tsʼáaj cuenta de ke maʼ jaajiʼ. Jeʼex u bin u nojochtal le mejen paalaloʼoboʼ kʼaʼabéet u kankoʼob baʼaloʼob yaan yil yéetel núupchital bey xan bix u yantal le chaambaloʼoboʼ, beyoʼ kéen nojochchajkoʼob yéetel kéen tsʼoʼokok u beeloʼobeʼ u yojloʼob tuláakal le baʼaloʼobaʼ.

Jeʼex yaan taatatsiloʼob maʼ uts tu tʼaan u tsikbaloʼob tiʼ bix u yantal le chaambaloʼoboʼ yaan científicoʼob xaneʼ maʼ uts tu tʼaan u tsikbaloʼob tiʼ bix káajik le kuxtaloʼ. Wa ka tsoʼoloktoʼon tubeel bix káajik le kuxtaloʼ jach jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal k-ilik baʼax ken k-creerteʼ. ¿Bix túun káajik le kuxtaloʼ?

Óvulo tsʼoʼok u fecundartaʼal, ochocientos u téenel nojochkíintaʼan u fotoil

¿Baʼax ku creertik yaʼab científicoʼob? Yanoʼobeʼ ku yaʼalikoʼobeʼ le kuxtaloʼ káaj walajki u millonesil años tiʼ junpʼéel charco yaan jáal jaʼ wa tu maas taamil le kʼáaʼnáaboʼ. Ku tuklikoʼobeʼ chéen bey káajik u nupkuba jujunpʼéel baʼaloʼob ichil le jaʼoʼ ka tu formartoʼob baʼaloʼob bey burbujaʼobeʼ, bey túun káajik u formar yéetel u yaʼabtal mejen pʼayach baʼaloʼoboʼ (moléculas). Le científicoʼoboʼ ku yaʼalikoʼobeʼ tuláakal baʼal kuxaʼaneʼ ku taal tiʼ le mejen baʼaloʼobaʼ.

Pero yaan uláakʼ científicoʼobeʼ maʼ bey u tuukuloʼoboʼ. Letiʼobeʼ ku yaʼalikoʼobeʼ le yáax célulaʼob wa le baʼaxoʼob formartikoʼ, teʼ kaʼan u taaloʼ. Bey u tuukuloʼoboʼ tumen maʼ páajchajak u yeʼesaʼal wa jeʼel u káajal u yantal kuxtal tiʼ moléculas kimen yaniloʼob way Luʼumeʼ. Tu añoil 2008, le profesor tiʼ Biología Alexandre Meineszoʼ, tu yaʼaleʼ teʼ tu tsʼook 50 añosaʼ «mix junpʼéel prueba eʼesik wa chéen úuchik u muchʼtal le moléculas ka káaj le kuxtal way Luʼumoʼ. Mix junpʼéel tiʼ le baʼaxoʼob tsʼoʼok u beetik le científicoʼob eʼesik wa bey káajik le kuxtaloʼ».1

¿Baʼax ku yeʼesik le pruebaʼoboʼ? Teʼ kʼiinoʼobaʼ jach ojéelaʼan bix u yantal le chaambaloʼoboʼ. Le kuxtaloʼ ku taal tiʼ u kuxtal uláakʼ máak. Chéen baʼaleʼ tu káajbal yóokʼol kaabeʼ, ¿bix káajik le kuxtaloʼ? ¿Jelaʼan wa tiʼ bix u yantal bejlaʼeʼ? ¿Chéen wa bey anchajikoʼ? ¿Jeʼel wa u taal kuxtal tiʼ baʼaloʼob maʼ kuxaʼanoʼobeʼ?

Yaan óoxpʼéel baʼaloʼob kʼaʼabéet utiaʼal u kuxtal junpʼéel célula: ADN (ácido desoxirribonucleico), ARN (ácido ribonucleico) yéetel proteínas. Maʼ yaʼab científicoʼob aʼalik wa junpʼéel célula kuxaʼaneʼ anchaj tiʼ baʼaloʼob maʼ kuxaʼanoʼobiʼ. Kux túun le ARN yéetel le proteínasoʼ, ¿chéen wa bey anchajikoʼoboʼ? *

Stanley Miller (1953)

Junpʼéel experimento beetaʼab tu añoil 1953, tu beetaj u tuklik le científicoʼob chéen bey anchajik le kuxtaloʼ. Le químico Stanley L. Milleroʼ tu xaʼakʼtaj gasoʼobeʼ ka tu beetaj junpʼéel baʼal bey jeʼex le atmósfera yaan kaʼach tu káajbal yóokʼol kaaboʼ, tsʼoʼoleʼ ka tu tsʼáaj corrienteiʼ. Yéetel le experimentoaʼ Millereʼ páajchaj u beetik aminoácidos (letiʼe baʼax yaan ichil le proteínaoʼ). Tsʼoʼoleʼ tiʼ junpʼéel meteorito kaxtaʼabeʼ ilaʼab yaan aminoácidosiʼ. Le baʼaloʼobaʼ, ¿ku yeʼesik wa chéen bey anchajik le kuxtaloʼ?

Robert Shapiro, juntúul u profesoril Química tiʼ junpʼéel Universidad tu kaajil Nueva Yorkeʼ, ku yaʼalik: «Jujuntúul científicoʼobeʼ ku tuklikoʼobeʼ teʼ meteoritoʼob yaan tuláakal baʼax kʼaʼabéet utiaʼal u yantal kuxtaloʼ, tsʼoʼoleʼ yéetel experimentoʼob jeʼex le tu beetaj Milleroʼ ku tuklikoʼobeʼ séeb jeʼel u beetkoʼob u yantal kuxtaleʼ. Pero maʼ beyiʼ». *2

Ichil le molécula ARN, yaan mejen moléculas ku kʼaabaʼtik nucleótidos. Le nucleótidooʼ maʼ igual yéetel le aminoácidooʼ. Shapiroeʼ ku yaʼalik: «Mix juntéen kaxtaʼak nucleótido teʼ experimentoʼob ku beetaʼal yéetel corrienteoʼ mix tiʼ meteoritos». *3 ¿Jeʼel wa túun u páajtal u yaʼabtal junpʼéel molécula ARN chéen tu juunaleʼ? Shapiroeʼ ku seguer u yaʼalik: «Jach difícil ka úuchuk kex chéen juntéen le baʼax ku yaʼalaʼaloʼ, jaʼaliʼ ka úuchuk junpʼéel milagroeʼ».4

Le ARN (1) jach kʼaʼabéet utiaʼal u yantal proteínas (2), pero kʼaʼabéet proteínas utiaʼal u yantal ARN. Le ARN yéetel le proteínasoʼ, ¿jeʼel wa u páajtal u yantaloʼob chéen beyoʼ? Le ribosomasoʼ (3) yaan u maas xakʼaltaʼal teʼ jaats 2.

¿Baʼax formartik junpʼéel proteína? Letiʼe u nupkuba jach tu tsoolol yaʼab aminoácidosoʼ (desde cincuenta tak u milesil). U suukileʼ 200 aminoácidos formartik junpʼéel proteína jeʼex le yaan tiʼ junpʼéel célula «simpleoʼ». Pero maʼ chéen junpʼéel clase proteína yaniʼ, yaan u milesil. ¿Jeʼel wa túun u páajtal u yantal junpʼéel proteína de 100 aminoácidos chéen tu juunaleʼ? Jeʼel u páajtal k-aʼalikeʼ tiʼ u millonesil u téenel ka u yóot formareʼ, chéen juntéen kun béeytal, lelaʼ u kʼáat u yaʼaleʼ jach difícil ka úuchuk.

Wa ku kʼaʼabéettal u yáantaj juntúul científico utiaʼal u beetaʼal junpʼéel moléculaeʼ, ¿jeʼel wa túun u páajtal u formar chéen tu juunal le u maasil moléculas yaan tiʼ junpʼéel célulaoʼ?

Hubert P. Yockey, juntúul máak kaʼanchajaʼan u xook ku creertik le evoluciónoʼ, ku yaʼalikeʼ «maʼ kun béeytal kaʼach u yantal kuxtal way Luʼum wa ka yanak táanil le proteínasoʼ».5 Le ARN jach kʼaʼabéet utiaʼal u yantal proteínas, pero kʼaʼabéet proteínas utiaʼal u yantal ARN. Kex jach difícil ka úuchkeʼ wa ka yanak tiʼ junpʼéeliliʼ lugar le ARN yéetel u moléculasil le proteínaoʼ, ¿jeʼel wa u páajtal u múul meyajoʼob utiaʼal u yantal kuxtal yéetel utiaʼal ka yaʼabchajkoʼobeʼ? Le doctora Carol Cleland, ku meyaj teʼ Instituto de Astrobiología de la NASA, * ku yaʼalik: «Jach táaj istikyaj ka káajak u múul meyaj chéen tu juunal le kaʼapʼéel baʼaloʼobaʼ (proteínas yéetel ARN). Chéen baʼaleʼ yaʼab científicoʼobeʼ ku yaʼalikoʼobeʼ wa ka u naʼatoʼob bix anchajik chéen tu juunal le ARN yéetel le proteínasoʼ yaan xan u kʼuchul u naʼatoʼob bix káajik u múul meyajoʼob». Le táan u tʼaan le doctora tiʼ bix káajik u yantal le ARN yéetel le proteínasoʼ, tu yaʼalaj: «Maʼ tu convercerken le bix u yaʼalaʼal anchajikoʼ».6

Wa kʼaʼabéet juntúul máak yaan u naʼat utiaʼal u beetik junpʼéel roboteʼ, ¿maʼ wa túun maas kʼaʼabéet u yantal u naʼat le máax beet le célulaʼob wa wíinikoʼ?

¿Baʼax ku yeʼesik le baʼaxoʼob tsʼoʼok u beetaʼaloʼ? Koʼox tuukul tiʼ le científicoʼob ku tuklikoʼob chéen bey káajik le kuxtaloʼ. Letiʼobeʼ tsʼoʼok u yilkoʼobeʼ tiʼ le meteoritosoʼ yaan le aminoácidos jeʼex le yaan tiʼ junpʼéel célula kuxaʼanoʼ, tsʼoʼok xan u beetkoʼob experimentos utiaʼal u beetkoʼob moléculas. Ku tuklikoʼobeʼ kéen máanak kʼiineʼ yaan u páajtal u beetkoʼob tuláakal baʼax kʼaʼabéet utiaʼal u beetkoʼob junpʼéel célula «simple». Koʼox ketik beyaʼ, koʼox aʼalikeʼ juntúul ingenieroeʼ ku meyajtiʼ le baʼaloʼob yaan way Luʼum utiaʼal u beetik acero, plástico, silicón yéetel cables, tsʼoʼoleʼ ku beetik junpʼéel robot. Kéen tsʼoʼokkeʼ ku programartik le robot utiaʼal ka u beet uláakʼ robotoʼob jeʼex letiʼeʼ. ¿Baʼax ku yeʼesik leloʼ? Ku yeʼesikeʼ juntúul máak yaan u naʼateʼ ku páajtal u beetik junpʼéel máquina jach maʼalob u meyaj.

Wa ka kʼuchuk u kʼiinil u beetik le científicoʼob junpʼéel célulaoʼ, ¿yaan wa u yeʼesik chéen bey anchajikoʼ? ¿Máasaʼ maʼ beyiʼ? Baʼaxeʼ ku yeʼesik yaan máax beete.

Techeʼ, ¿baʼax ka tuklik? Tak bejlaʼeʼ tuláakal le pruebaʼob tsʼoʼok u beetik le científicoʼoboʼ ku yeʼesikeʼ tuláakal baʼal kuxaʼaneʼ ku taal tiʼ uláakʼ baʼal kuxaʼan. Jach maʼ chéen chʼaʼabil u creertaʼal wa junpʼéel célula «simple» kuxaʼaneʼ formarnaj tiʼ baʼaloʼob maʼ kuxaʼanoʼobiʼ.

Yéetel tuláakal le baʼaxoʼob tsʼoʼok k-ilkaʼ, ¿techeʼ baʼax ken a creerte? Antes tiʼ a núukik le preguntaaʼ k-invitarkech utiaʼal ka a kʼaj óolt tubeel baʼax yaan ichil junpʼéel célula. Lelaʼ yaan u yáantkech a wil wa jaaj baʼax ku yaʼalik le científicoʼob yoʼolal bix anchajik le kuxtaloʼ, wa chéen cuentoʼob jeʼex le ku tsikbaltik le taatatsiloʼob utiaʼal u yaʼalikoʼob tuʼux u taal le chaambaloʼoboʼ.

^ xóot’ol 8 Teʼ jaats tres ku kʼaabaʼtik: «¿Bix u yojéeltik bix kun meyaj?» yaan u maas tsoʼolol wa jeʼel u páajtal u yantal chéen tu juunal le ADN.

^ xóot’ol 10 Le profesor Shapirooʼ maʼ tu creertik wa yaan máax beetoʼon, letiʼeʼ ku tuklikeʼ chéen bey anchajikoʼonoʼ.

^ xóot’ol 11 Tu añoil 2009, u científicoiloʼob le Universidad tiʼ Manchester Inglaterraoʼ tu yaʼaloʼobeʼ páajchaj u beetkoʼob nucleótidos. Kex beyoʼ Shapiroeʼ tu yaʼalaj: «Le baʼax tu beetaj le científicoʼoboʼ maʼ tu yáantken in naʼat tuláakal le baʼaxoʼob yaan yil yéetel le ARN».

^ xóot’ol 13 Le doctora Clelandoʼ maʼ tu creertik wa yaan máax beetoʼon, baʼaxeʼ ku tuklikeʼ chéen bey anchajikoʼonoʼ, pero maʼ kʼuchuk ojéeltbil jach bix úuchikiʼ.