Luke 18:1-43

18  Áádóó diné tʼáá áłahjįʼ sodadilzin dooleełgo, áádóó doo bąąh nidahwiikaad da doo biniyé, haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii bee bił hojoolneʼgo  ázhdííniid, Kin haalʼáagi, ánihwiiʼaahii léiʼ Diyin God doo yidísinii índa diné doo bił nilíinii nilı̨́įgo kééhatʼı̨́ı̨́ lá,  áádóó éí kin haalʼáhígi ałdóʼ asdzání léiʼ bąąh áhásdįįdgo kééhatʼı̨́ı̨́ lá, áko éí ánihwiiʼaahii yaa nádáahgo ání, Shikʼi hodiiʼaahii shá baa nánítʼı̨́.  Nidi doo bá baa níjítʼı̨́ı̨́góó hoolzhish, áádóó bikʼijįʼ tʼáá hayiʼídi íiznízin, Azhą́ Diyin God doo díínísin da nidi, índa diné doo shił nilı̨́į da nidi,  díí asdzání bąąh áhásdįįdii doo shikʼi dóyaʼ átʼéhígíí bąą bá baa nídéeshtʼįįł, áko shaa nádáhígíí doo bąąh nideesháał da.  Áádóó Bóhólníihii ádííniid, Ánihwiiʼaahii doo ákwii átʼéhígíí áníinii baa nitsídaahkees.  Daʼ ákoósh Diyin God yitayiizláaʼii jı̨́įgo áádóó tłʼéeʼgo nídabookąąhii haʼátʼíhída doo yá yaa nídóotʼįįłgo yíká adoolwoł da? Tʼóó daatsʼí bíniʼdii nízingo nízaadgóó ahodoolzhish?  Nidi ánihidishní, Tsʼídá tsı̨́įłgo yá yaa nídóotʼįįłgo yíká adoolwoł. Ákondi Diné Silı̨́įʼii níyáago, nahasdzáán bikáaʼgi daatsʼí diné daboodlą́ągo yikʼídoogááł? Férisii nilíinii índa tax nahalyéhígíí yiniyé sidáii  Tsʼídá tʼáá ákogi ádaniitʼé danízingo diné náánáłaʼígíí deijoołáii, díí haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii bee bił hojoolneʼ: 10  Diné nidiltʼéego kin biiʼ sohodizin bił hazʼą́ą́ góneʼ sodidoolzįįł biniyé yah ííʼáázh, łaʼ éí Férisii nilı̨́, náánáłaʼ éí tax nahalyéhígíí yiniyé sidáii nilı̨́. 11  Nítʼééʼ Férisii sizı̨́įgo kótʼéego tʼáá bí ádee sodoolzin, Diyin God, nichʼįʼ ahééh nisin, shí doo diné łaʼ ádaatʼéhígi áníshtʼée da, aghadaʼiiʼníiłii, doo tʼáá ákogi ádaatʼíinii, daʼdiléii, índa díí tax nahalyéhígíí yiniyé sidáii nidi doo ákóníshtʼée da. 12  Tsostsʼid néílkáahjįʼ naakidi hodinisingo doo adą́ néiishʼaah, tʼáadoo leʼé shaa hindéehii tʼáá ałtso neeznáá daníjaaʼígíí éí tʼááłáʼígo shijaaʼ Diyin God baa hidishʼaah. 13  Nidi tax nahalyéhígíí yiniyé sidáii nízaadę́ę́ʼ sizı̨́įgo dego yáʼąąshgóó nidi doo tʼáá kʼad dééʼı̨́ı̨́ʼgóó biyid néineestsʼingo ání, Diyin God, shí bąąhági áníshtʼéhígíí, shaa jiiníbaah! 14  Ánihidishní, Díí diné doo bohodiitʼiʼgóó bighangóó anáádzá, łaʼígíí éí dooda, háálá tʼááłáʼí jinítínígo ayóó ájítʼé ízhʼdólzinígíí éí aʼohgo ájítʼéego áhodiʼdoolnííł, nidi tʼáá háiida aʼohgo ádaa nitsídzíkeesígíí éí ayóó átʼéii jílı̨́įgo áhodiʼdoolnííł. Jesus éí áłchíní yázhí yikʼijisdliʼ (Mt. 19:13-15; Mk. 10:13-16) 15  Nítʼééʼ diné łaʼ bidaʼawééʼ nidi bidazhdidoolchił biniyé haa dayiizhjaaʼ, nidi hódahoołʼaahii éí dayiiłtsą́ągo deideezteh. 16  Nidi Jesus éí áłchíní hágo yidííniidgo ání, Bíniʼdii áłchíní shaa hakááh, tʼáadoo shichʼįʼ nidanohʼiní, háálá ákódaatʼéhígíí éí Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii bííʼ ádaatʼé. 17  Tʼáá aaníígóó ánihidishní, Tʼáá háiida doo áłchíní yázhí nahalingo Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii ádaazhdeetʼánígíí tsʼídá doo biishdoogáał da. Dinééh atʼı̨́įgo naatʼáanii nilíinii (Mt. 19:16-30; Mk. 10:17-31) 18  Nítʼééʼ naatʼáanii léiʼ kóníigo nahódééłkid, Naʼnitiní yáʼátʼéehii nílíinii, haash deeshníiłgo iiná doo ninítʼiʼii shee hodooleeł? 19  Áko Jesus áhodííniid, Haʼátʼíishąʼ biniyé yáʼátʼéehii shidiní? Tʼááłáʼí nidi doo łaʼ yáʼájítʼéhí da, nidi Diyin God tʼéiyá yáʼátʼéehii nilı̨́. 20  Bee hazʼáanii nił bééhózingo ání: Tsʼídá doo adidííléeł da, Diné tsʼídá doo diyííłhéeł da, Tsʼídá doo adínííʼı̨́įł da, Tsʼídá doo tʼáá ádzaagóó hojilneʼ da, Nizhéʼé índa nimá nił nilı̨́įgo íínísin. 21  Áko ázhdííniid, Eii tʼáá ałtso tʼáá áłchíní nishłı̨́ı̨́dą́ą́ʼ bikʼeh honishʼı̨́įgo hoolzhiizh. 22  Áko Jesus hodiiztsʼą́ąʼgo áhodííniid, Tʼááłáhígo hazʼą́ tʼahdii bee nichʼįʼ anáhóótʼiʼ. Nee hólónígíí tʼáá ałtso naa nahóniihgo bee shóisíníłtʼeʼígíí badahojoobáʼíígíí bitaa díínih, áko yáʼąąshdi naalyeʼé ílíinii nee hólǫ́ǫ dooleeł, ákohgo índa dah diináahgo, shikééʼ yínááł. 23  Nidi éidíígíí jidiiztsʼą́ąʼgo tʼáá íiyisí bąąh hániʼ, háálá tʼáá íiyisí ajitʼı̨́. 24  Éí diné [tʼáá íiyisí yąąh bíniʼgo] Jesus honééłʼı̨́įʼgo ádííniid, Dooládóʼ daʼjitʼínígíí Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii biih dazhdookahígi há daniłdzil da! 25  Jó, ghą́ą́ʼaskʼidii tsah bigháʼáltʼih góneʼ chʼídoogáałgo doo bá bohónéedzą́ą da, nidi diné ajitʼíinii Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii biishdoogáłígi éí agháago doo há bohónéedzą́ą da. 26  Áko deidiiztsʼą́ʼígíí ádadííniid, Ákoshąʼ háí yisdádooltééł? 27  Nidi Jesus ádííniid, Diné doo łaʼyóleʼ átʼéii Diyin God łaʼyoolííł. 28  Áko Peter ádííniid, Jóʼakon, danihighan bitsʼą́ą́ʼ dah dahidiikaigo nikééʼ dayíníikááh. 29  Áko áhodííniid, Tʼáá aaníígóó ánihidishní, Diné tʼááłáʼí nítínígo bikin, doodaiiʼ bishchíinii, doodaiiʼ bikʼisóó, doodaiiʼ beʼasdzą́ą́, doodaiiʼ baʼáłchíní éí Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii biniinaa yitsʼą́ą́ʼ dah diiyáii, 30  éí díí kʼad hoolzhishígíí biyiʼ hwee hólónígíí ląʼídi ahą́ą́h nániiláago haa nídoolyééł, áádóó łahgo náhodeesdzáago iiná doo ninítʼiʼii hwee hodooleeł. Jesus bidiʼyoolyéłígíí yaa nááhálneʼ (Mt. 20:17-19; Mk. 10:32-34) 31  Nítʼééʼ naakitsʼáadahígíí yił tʼáá sahdii niikaigo áyidííniid, Jóʼakon, Jerúsalem góde deekai, áko Diyin God yá dahalneʼii Diné Silı̨́įʼii yaa dahalneʼgo yee akʼedaʼashchínígíí tʼáá ałtso bidahodoolnííł. 32  Háálá doo Jew dineʼé danilíinii baa hodiʼdootʼááł, áko há nidahodoołtʼih, áádóó baa yáhásinígi ádahodoolííł índa hakʼídahididoozhah; 33  nahódaʼdoołtsxis índa dahodiyoołhééł, áko tágí jı̨́ aleeh góneʼ náázhdidoodááł. 34  Nidi bee hadzoodzíʼígíí hódahoołʼaahii tʼáadoo yikʼidaʼdiitą́ą da, háálá bitsʼąą nídeesʼı̨́ı̨́ʼ, áko ázhdííniidígíí tʼáadoo bił béédahoozin da. Jesus éí adókeedii doo ooʼíinii ooʼı̨́ áyiilaa (Mt. 20:29-34; Mk. 10:46-52) 35  Áádóó bikʼijįʼ Jériko kʼadę́ę baa jígháahgo, diné léiʼ doo ooʼíinii atiin bąąhgi adókeedgo sidáá lá, 36  áko diné ayóó átʼé nooyéłígíí yidiiztsʼą́ąʼgo naʼídééłkidgo ádííniid, Haʼátʼíishąʼ baa naʼaldeeh? 37  Áko yee yił dahoolneʼgo ádaaní, Názarethdóó Jesus aadę́ę́ʼ yigááł. 38  Áko hadoolghaazhgo ání, Jesus, David biYeʼ nílíinii, shaa jiiníbaah! 39  Áko alą́ąjįʼ yikahígíí, Tʼáadoo ádíníní, dahałníigo hachʼadahashké, nidi tʼah yówehgo hanáázhdoolghaazhgo ájíní, David biYeʼ nílíinii, shaa jiiníbaah! 40  Áko Jesus tʼáá ákǫ́ǫ́ yiizįʼgo ádííniid, Shaa honohłóós, áko diné doo ooʼíinii tʼáá áyídídę́ę́ʼ niníyáago áyidííniid, 41  Haʼátʼíishąʼ shá baa nizhdoogaał shííníʼní? Áko ábizhdííniid, Bóhólníihii, eeshʼı̨́ ánáshídlééh. 42  Áko Jesus áhodííniid, Ííníʼı̨́ nánídleeh; neʼoodląʼ bee doo ánítʼéhí da násínídlı̨́ı̨́ʼ. 43  Tʼáá áko ajooʼı̨́ nídzísdlı̨́ı̨́ʼ áádóó Diyin God baa hojiniihgo Jesus bikééʼ dashdiiyá, áko diné tʼáá ałtso dahoołtsą́ągo, Diyin God yaa dahaznih.

Footnotes