Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

A Sọgan Duto Numọtolanmẹ Hihọ́-Matindo Tọn Ji

A Sọgan Duto Numọtolanmẹ Hihọ́-Matindo Tọn Ji

NUDEVO de ma nọ saba tin to owù mẹ sọ viyẹyẹ de. To whenue mí yin jiji, mẹjitọ mítọn lẹ sin alọ mẹ wẹ hihọ́ mítọn pete tin te. Whenue mí jẹ zọnlin plọn zìn ji, mí nọ dibuna jonọ he súnte taidi asuka lẹ. Mí nọ dibuna yé eyin mẹjitọ mítọn lẹ ma to apá na mí. Ṣigba, mí nọ mọdọ mí tindo hihọ́ eyin mí gbò alọ onọ̀ kavi otọ́ mítọn tọn fán.

To ovu whenu, dagbemẹninọ mítọn nọ sinai do owanyi he mẹjitọ mítọn lẹ nọ dohia mí po tuli he yé nọ na mí po ji. Eyin mí doayi e go dọ mẹjitọ mítọn lẹ yiwanna mí, ehe nọ yidogọna numọtolanmẹ hihọ́ tọn mítọn. Whenue yé pà mí, mí nọ deji dogọ bo nọ zindonukọn nado to dagbe wà.

Dile mí to whinwhẹ́n, họntọn vivẹ́ mítọn lẹ lọsu nọ basi hihọ́na mí. Mí nọ vò to apá na yé, podọ yé nọ hẹn mí voawu to whenue mí to wehọmẹ.

Na nugbo tọn, ninọmẹ dagbe hugan he mẹ ovi de dona whẹ́n te lẹ wẹ yin nùdego to aga. Ṣigba, yọpọvu susu ma nọ tindo họntọn dagbe lẹ podọ susu to yé mẹ wẹ ma nọ mọ nukunpedomẹgo dagbe yí sọn mẹjitọ lẹ dè. Melissa * dọmọ: “Whedepopenu he n’mọ yẹdide whẹndo he topọ bo to nuwadopọ lẹ tọn, n’nọ dọna dee dọ ‘e nọ vẹna mi dọ n’ma duvivi ehe tọn to whenue n’to ovu.’” Vlavo numọtolanmẹ dopolọ wẹ hiẹ lọsu nọ tindo.

NUHAHUN HIHỌ́-MATINDO TỌN SỌN OVU WHENU

E sọgan yindọ oplọn he a mọyi sọn ovu whenu ma nọ hẹn we deji. Vlavo yè ma nọ do owanyi hia we bo ma nọ na tuli we sọmọ. E sọ sọgan yindọ a nọ flin avùn he mẹjitọ towe lẹ nọ to hihò mapote he wá zọ́n bọ yé klan​—yèdọ kinklan de he a sọgan nọ gbọn nuṣiwa dali dowhẹ etọn dewe. Kavi nuhe sọ ylan wẹ yindọ, vlavo dopo to mẹjitọ towe lẹ mẹ nọ zun we bo nọ wadanu do gowe.

Nawẹ ovi he ma yin hihọ́-basina lẹ nọ yinuwa gbọn? Mẹdelẹ nọ lẹhlan amasin adínọ lẹ kavi ahàn sinsinyẹn nùnù zẹjlẹgo to owhe aflanmẹ tọn mẹ. Mẹdevo lẹ nọ biọ jaguda-gbẹ́ lẹ mẹ nado tindo hihọ́. Jọja aflanmẹ he ma yin hihọ́-basina lẹ sọgan zlọn biọ haṣinṣan owanyi tọn mẹ, nado hẹn pọngbọ wá na numọtolanmẹ owanyi tọn yetọn. Ṣigba, haṣinṣan mọnkọtọn lẹ ma nọ saba dẹn-to-aimẹ, podọ to whenue yè wá sánkanna ẹn, numọtolanmẹ hihọ́-matindo tọn lọ tlẹ sọ nọ sinyẹn dogọ.

Jọja aflanmẹ he ma mọ hihọ́ yí bo tlẹ dapana omọ̀ sinsinyẹn mọnkọtọn lẹ gbẹ́ sọgan whẹ́n matin numọtolanmẹ sisi mẹdetiti tọn sọmọ. Ana basi zẹẹmẹ dọmọ: “N’wá kudeji dọ nuvọ́nọ de wẹ n’yin na nuhe onọ̀ ṣie nọ to didọna mi mapote niyẹn. N’ma sọgan dọ dọ e pà mi kavi do owanyi hia mi whladopo tata.”

Hihọ́-matindo mítọn ma nọ sinai do ninọmẹ he mẹ mí whẹ́n te kẹdẹ ji gba. Gbẹdai, nuhahun mẹhowhe tọn lẹ, podọ e tlẹ yin nuhiha gando awusọhia mítọn go sọgan hẹn numọtolanmẹ hihọ́-matindo tọn wá na mí. Depope he whẹho lọ yin, hihọ́-matindo sọgan hò ayajẹ mítọn yí bo hẹn haṣinṣan mítọn hẹ mẹdevo lẹ gble. Etẹwẹ mí sọgan wà nado duto numọtolanmẹ enẹlẹ ji?

JIWHEYẸWHE NỌ HÒ MÍTỌN PỌ́N

Mí dona yọnẹn dọ mí sọgan mọ alọgọ yí. Mẹde tin he sọgan gọalọna mí bosọ tindo ojlo nado wàmọ​—omẹ lọ wẹ Jiwheyẹwhe.

Jiwheyẹwhe dowẹn ehe gbọn yẹwhegán Isaia gblamẹ dọmọ: “Adòyanu we blo, na yẹn wẹ Jiwheyẹwhe towe, yẹn na na huhlọn we; yẹn na gọalọna we; nugbo, yẹn na yí adusilọ ṣie dodo tọn do ze we daga.” (Isaia 41:10, 13) Lehe e yin homẹmiọnnamẹnu nado yọnẹn dọ Jiwheyẹwhe tindo ojlo nado hẹn alọ go na mí to yẹhiadonu-liho do sọ! Mí ma dona yin magbọjẹnọ!

Biblu donù sinsẹ̀n-basitọ Jiwheyẹwhe tọn delẹ go he yin magbọjẹnọ to ojlẹ de mẹ bo wá plọn nado hẹn alọ go na Jiwheyẹwhe. Hanna he yin onọ̀ Samuẹli tọn mọ ede taidi nuvọ́nọ na e ma mọ viji wutu. Yè nọ saba ṣàn ẹn kò na e yin wẹnsinọ wutu. Taidi kọdetọn de, Hanna gbẹ́ núdùdù bo nọ to avivi mapote. (1 Samuẹli 1:6, 8) Ṣigba, to whenue e dọ numọtolanmẹ etọn lẹ na Jiwheyẹwhe godo, nukunmẹ etọn masọ kúṣiọ ba.​—1 Samuẹli 1:18.

Psalm-kantọ Davidi lọsu mọdọ emi ma tindo hihọ́ to ojlẹ de mẹ. Na owhe susu lẹ, Ahọlu Sauli tẹnpọn nado hù i. Whlasusu wẹ Davidi dona họ̀n na ogbẹ̀ etọn, podọ e nọ mọdọ emi to titlọ biọ nuhahun emitọn lẹ mẹ to whedelẹnu. (Psalm 55:3-5; 69:1) Mahopọnna ehe, e wlan dọmọ: “Yẹn na mlọnai bo damlọn jijọho mẹ, na hiẹ, OKLUNỌ, dopo kẹdẹ wẹ hẹn mi sinai ma hànu.”​—Psalm 4:8.

Hanna po Davidi po ze agbàn yetọn lẹ dlan Jehovah ji to numọtolanmẹ-liho, yé sọ mọdọ ewọ gọalọna yé. (Psalm 55:22) Nawẹ mí sọgan wàmọ to egbehe gbọn?

ALIHO ATỌ̀N NADO MỌ HIHỌ́ YÍ DOGỌ

1. Plọn nado nọ dejido Jehovah go taidi Otọ́ de.

Jesu dotuhomẹna mí nado yọ́n Otọ́ etọn, yèdọ “Jiwheyẹwhe nugbo dopo kẹdẹ lọ.” (Johanu 17:3) Apọsteli Paulu na mí jide dọ “ewọ ma dẹn do dopodopo mítọn.” (Owalọ lẹ 17:27) Jakọbu wlan dọmọ: “Mì dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe, podọ ewọ na dọnsẹpọ mì.”​—Jakọbu 4:8.

Yinyọnẹn dọ mí tindo Otọ́ olọn mẹ tọn de he yiwanna mí bo nọ hò mítọn pọ́n yin afọdide titengbe de nado duto numọtolanmẹ hihọ́-matindo tọn ji. Nugbo wẹ dọ e sọgan biọ whenu nado wleawuna jidide ehe, ṣigba mẹsusu ko mọdọ mọwiwà nọ gọalọ taun. Caroline dọmọ: “Whenue Jehovah lẹzun Otọ́ ṣie, n’wá mọdọ n’tindo mẹde he n’sọgan dọ numọtolanmẹ sisosiso ṣie lẹ na. Ehe hẹn kọgbọ wá na mi taun!”

Rachel flindọ: “Jehovah wẹ gọalọna mi nado mọ hihọ́ to whenue mẹjitọ ṣie lẹ jo mi do. N’sọgan dọho hẹ ẹ bo biọ to e si nado gọalọna mi to nuhahun ṣie lẹ mẹ. E sọ wàmọ nugbo.” *

2. Biọ whẹndo gbigbọmẹ tọn de mẹ.

Jesu plọn devi etọn lẹ nado nọ pọ́n ode awetọ taidi nọvisunnu po nọviyọnnu po. E dọna yé dọ, “mìmẹpo [wẹ] yin mẹmẹsunnu lẹ.” (Matiu 23:8) E jlo dọ devi nugbo etọn lẹ ni yiwanna ode awetọ bo lẹzun whẹndo gbigbọmẹ tọn daho de.​—Matiu 12:48-50; Johanu 13:35.

To agun Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn mẹ, mí nọ tẹnpọn nado yí ahundopo do wleawuna zohunhun po dagbemẹninọ po to whẹndo gbigbọmẹ tọn nugbo mítọn mẹ. (Heblu lẹ 10:24, 25) Mẹsusu ko mọdọ opli agun tọn lẹ sọgan yinuwa taidi nusisá he nọ hù apà namẹ to numọtolanmẹ-liho.

Eva flin dọmọ: “N’tindo họntọn vivẹ́ de to agun ṣie mẹ he mọnukunnujẹ awufiẹsa ṣie mẹ. E nọ dotoaina mi, nọ hiawe na mi bo nọ hodẹ̀ hẹ mi. E hẹn ẹn diun dọ n’ma tin to ṣokẹdẹ. E gọalọna mi nado dọ nuhe to ahun ji na mi tọ́n bo vò sọn ayiha mẹ. Po godonọnamẹ etọn po, n’mọ hihọ́ dogọ.” Rachel yidogọ dọmọ: “N’mọ otọ́ po onọ̀ po to agun lọ mẹ. Na nugbo tọn, yé do owanyi hia mi bo basi hihọ́na mi.”

3. Nọ do owanyi po homẹdagbe po hia mẹdevo lẹ.

Owanyi po homẹdagbe didohia mẹdevo lẹ po ji wẹ họntọnjiji he na dẹn-to-aimẹ lẹ nọ sinai do. Jesu dọmọ: “Ayajẹ sù to nunamẹ mẹ hú to mimọyi mẹ.” (Owalọ lẹ 20:35) Podọ a na wá mọdọ dile a do owanyi hia mẹdevo lẹ sọ, mọwẹ a na mọyi do niyẹn. Jesu dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Mì nọ namẹ, gbẹtọ lẹ nasọ na mì.”​—Luku 6:38.

Mí nọ mọ hihọ́ yí dogọ, eyin mí do owanyi hia mẹdevo lẹ bọ yé sọ do owanyi hia mílọsu. Dile Biblu dohia do, “Owanyi ma nọ gboawupo gbede.” (1 Kọlintinu lẹ 13:8) María dọmọ: “N’yọnẹn dọ n’tindo pọndohlan agọ̀ delẹ gando dee go, ehe ma yin nugbo. Eyin n’to alọgọna mẹdevo lẹ bo wọnji dee go, n’nọ duto linlẹn enẹlẹ ji. Alọgigọna mẹdevo lẹ nọ hẹn pekọ wá na mi to whelẹponu.”

HIHỌ́ NA MẸLẸPO

Afọdide he yin nùdego to aga lẹ ma yin ‘obó’ de he nọ hẹn kọgbọ dẹn-to-aimẹ wá namẹ to azọ́njiawu-liho gba. Ṣigba, yé sọgan yọ́n-na-yizan taun. Caroline yigbe dọmọ: “N’gbẹ́ tindo numọtolanmẹ hihọ́-matindo tọn. Ṣigba, n’tindo sisi mẹdetiti tọn dogọ todin. N’yọnẹn dọ Jiwheyẹwhe nọ hò ṣie pọ́n, podọ n’sọ tindo họntọn vivẹ́ susu he nọ basi hihọ́na mi lẹ.” Numọtolanmẹ dopolọ wẹ Rachel tindo. E dọmọ: “N’nọ blawu taun sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ. Ṣigba, n’tindo mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu gbigbọmẹ tọn lẹ po he n’sọgan lẹhlan na ayinamẹ, yèdọ mẹhe nọ gọalọna mi nado pọ́n onú lẹ hlan to aliho he sọgbe mẹ. Hú popolẹpo, n’tindo Otọ́ olọn mẹ tọn de he n’nọ dọho hẹ egbesọegbesọ. Ehe nọ gọalọna mi taun.”

Biblu basi zẹẹmẹ aihọn yọyọ he ja de tọn, fie dopodopo mítọn na tindo hihọ́ te

Pọngbọ kakadoi de sọ tin. Biblu basi zẹẹmẹ aihọn yọyọ he ja de tọn, fie dopodopo mítọn na tindo hihọ́ te. Ohó Jiwheyẹwhe tọn dopà dọmọ: “Yé na sinai mẹdopodopo to vẹntin etọn glọ podọ to ovòtin etọn glọ; podọ mẹde ma nasọ hẹn yé savò gba.” (Mika 4:4) To whenẹnu, mẹdepope ma na ze mí do owù mẹ kavi wadanu do mí go. Numimọ ylankan he tlẹ ko doadọ̀do to ayiha mítọn mẹ lẹ lọsu ‘ma nasọ yin finflin ba.’ (Isaia 65:17, 25) Jiwheyẹwhe po Visunnu etọn Jesu Klisti po na do ‘dodowiwa nugbo’ ai. Ehe na zọ́n bọ ‘vivomẹninọ po hihọ́ he na dẹn-to-aimẹ po’ na tin.​—Isaia 32:17.

^ huk. 5 Yinkọ lẹ ko yin didiọ.

^ huk. 21 Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ plọn Biblu vọnu hẹ mẹdepope he jlo na dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe.