Ehecha oĩva pype

¿Mbaʼéichapa rakaʼe Jesús pínta?

¿Mbaʼéichapa rakaʼe Jesús pínta?

Mbaʼépa heʼi la Biblia

 La Biblia nomombeʼúi mbaʼéichapa vaʼekue Jesús pínta, upévare ndaipóri oikuaáva mbaʼéichapa rakaʼe Jesús físikamente. Ñandejára ndoskrivikái rupi umi detálle jaʼekuaa ndahaʼeiha la iñimportantetereíva. Upéicharamo jepe, la Biblia omeʼẽ ñandéve algúna informasión ñanepytyvõva jareko hag̃ua algúna idéa mbaʼéichapa oiméne rakaʼe ipínta.

  •   Ipínta: Jesús ningo judío vaʼekue ha isy avei, upévare ikatu jaʼe ojoguáne hague isýpe (Hebreos 7:14). Ikatu jaʼe haʼe naidiferéntei hague umi ótro héntegui. Por ehémplo peteĩ vuéltape haʼe oviaha Galiléagui Jerusalénpe ha avave norrekonoséi chupe (Juan 7:10, 11). Ikatu avei jaʼe ojogua hague idisipulokuérape. ¿Mbaʼérepa jaʼe upéva? Pórke Judas Iscariote otraisionárõ guare chupe, haʼe ohechauka vaʼekue umi soldádope mávapa Jesús ikatu hag̃uáicha oidentifika chupe hikuái (Mateo 26:47-49).

  •   Iñakãrangue: Ikatu jaʼe Jesús naiñakãranguepukúi hague. ¿Mbaʼérepa? Pórke la Biblia heʼi pe kuimbaʼe ‘iñakãrangue pukúramo, upéva omotĩha chupe’ (1 Corintios 11:14).

  •   Ivárva: Jesús oreko vaʼekue várva pórke haʼe osegi pe léi judía heʼíva umi kuimbaʼépe: “Napeikytĩri vaʼerã pende várva púnta” (Levítico 19:27; Gálatas 4:4). Avei ótra profesía oñeñeʼẽhápe Jesús sufrimiéntore oñemensiona avei ivárva (Isaías 50:6).

  •   Ifísiko: Umi mbaʼe oñemombeʼúva la Bíbliape ohechauka Jesús imbarete ha ijestádo porã hague. Por ehémplo haʼe oguata vaʼekue mombyrymbyry opredika hag̃ua (Mateo 9:35). Dos vése voi omosẽ vaʼekue umi ombaʼevendévape pe témplope. Oitypa chuguikuéra imesa ha peteĩ harreadórpe oguenohẽ upégui umi vaka ha ovechakuérape (Lucas 19:45, 46; Juan 2:14, 15). Peteĩ ensiklopédia heʼi: “Jaleévo umi 4 evanhélio omombeʼúva Jesús rekovekue ikatu jaʼe Jesús imbarete ha hesãi hague” (Cyclopedia de McClintock y Strong, volúmen IV, páhina 884).

  •   Hova: ¿Jesúspa oiko vaʼekue hova ñembyasyháre térã hory vaʼekue? Jesús ningo ohayhu vaʼekue umi héntepe ha ombyasy chupekuéra. Ha katuete upéva ojekuaa vaʼekue hováre (Mateo 11:28, 29). Opaichagua hénte ou vaʼekue Jesús rendápe oipotágui haʼe oipytyvõ ha okonsola chupekuéra (Lucas 5:12, 13; 7:37, 38). Umi mitã jepe ovyʼa vaʼekue Jesúsndi ha ou hendápe (Mateo 19:13-15; Marcos 9:35-37).

Mbaʼépa ojeʼe jepi Jesúsre

 Ojeʼéva jepi: Algúno heʼi Jesús haʼe hague de rrása négra pórke lívro de Apocalípsispe oñekompara Jesús akãrangue lánare ha heʼi ‘ipy ojoguaha pe vrónse oñemboyku pyrévape tatakuápe’ (Apocalipsis 1:14, 15, Jesucristo Marandu Porã).

 La verda: La oñemombeʼúva lívro de Apocalípsispe haʼe vaʼekue “peteĩ visión” (Apocalipsis 1:1). Ko pártepe oñeñeʼẽvo iñakãrangue ha ipýre noñemombeʼúi mbaʼéichapa vaʼekuépa ipínta oĩrõ guare ko yvy ape ári, síno oñemombeʼu umi kualida porã Jesús orekóva orresusita rire. Apocalipsis 1:14-pe heʼívo “iñakãrangue ningo morotĩ asy, haʼete lána ha niéve morotĩ asýva” oñekompara pe kolór rehe, ha ndeʼiséi iñakãrangue chororĩ hague pe lánaicha. Upéva orrepresenta mbaʼeichaitépa Jesús iñarandu oikóma rupi hetaiterei tiémporema (Apocalipsis 3:14).

 Pe visiónpe heʼi Jesús rehe: “Ipy overa asy, haʼete pe kóvre puroite oñemoingéva tatakuápe hyku hag̃ua” (Apocalipsis 1:15). Ha heʼi avei: “Hova katu omimbi pe kuarahy omimbiháicha asajepyte” (Apocalipsis 1:16). Ndaipóri ni peteĩ rrása ohóva ko deskripsión rehe, upévare ikatu jaʼe koʼápe oñeñeʼẽha Jesús rehe oho rire yvágape. La Bíbliape heʼi voi haʼe ‘oikoha peteĩ lugár omimbipávape avave ikatuʼỹháme og̃uahẽ’ (1 Timoteo 6:16).

 Ojeʼéva jepi: Jesús ikangy ha naimbaretéi vaʼekue.

 La verda: Jesús imbarete ha ipyʼaguasu vaʼekue. Por ehémplo, oúrõ guare umi soldadokuéra árma reheve ojagarra hag̃ua chupe, haʼe ndokyhyjéi oñeidentifika hag̃ua (Juan 18:4-8). Avei Jesús karpintéro vaʼekue ha upéva traváho pohýi. Upearã tekotevẽ ñandeestádo porã ha ñanembarete (Marcos 6:3).

 Upéicharõ, ¿mbaʼére piko oikotevẽ vaʼekue ótro ogueraha chupe pe yvyra pohýi omanórõ guare? Ha avei, ¿mbaʼére haʼe raẽ omano umi ótro mokõi oñekondena vaʼekuégui hendive? (Lucas 23:26; Juan 19:31-33). Ojejuka mboyve chupe haʼe ja ikangyetereíma kuri, ha ojepyʼapyetereígui ni ndokéi upe pyhare (Lucas 22:42-44). Umi judío oñemboharái hese pe pyharekue ha koʼẽmba rire katu umi rrománo otortura chupe (Mateo 26:67, 68; Juan 19:1-3). Entéro koʼã mbaʼére oiméne Jesús raẽ omano raʼe umi ótro mokõigui.

 Ojeʼéva jepi: Jesús siémpre hova ñembyasy ha oñesenti vaʼekue oikóvo.

 La verda: Jesús ohaʼanga porãiterei vaʼekue Itúa yvagapeguápe, ha la Biblia heʼi Jehová haʼeha ‘Ñandejára ovyʼáva’ (1 Timoteo 1:11; Juan 14:9). Avei Jesús omboʼe vaʼekue enterovévape mbaʼépa ojapo vaʼerã ovyʼa hag̃ua (Mateo 5:3-9; Lucas 11:28). Entéro koʼã mbaʼére ikatu jaʼe Jesús ndoikói hague hova ñembyasyháre, síno siémpre ovyʼa hague oikóvo.