Skip to content

Etɛ ka Nɔ Nyí Lindɔ̌n?

Etɛ ka Nɔ Nyí Lindɔ̌n?

Xósin e Biblu na é

 Xókwín lindɔ̌n e ɖò Biblu mɛ é ɔ, lilɛdógbeɖevomɛ xókwín Ebléegbe tɔn nephesh kpo xókwín Glɛkigbe tɔn psykhe kpo tɔn wɛ. Xókwín Ebléegbe tɔn ɔ sín tinmɛ tlɔlɔ ɔ wɛ “nǔɖiɖó e nɔ gbɔjɛ é ɖé,” bɔ xókwín Glɛkigbe tɔn ɔ sín tinmɛ nyí “nǔ e ɖò gbɛ̀ é.” a Enɛ wu ɔ, nǔɖiɖó ɔ blebu wɛ nyí lindɔ̌n, é nyí nǔɖe wɛ bo ɖò agbaza ɔ mɛ bo nɔ nɔ gbɛ̀ ɖò kú gudo ǎ. Kpɔ́n lee Biblu xlɛ́ ɖɔ gbɛtɔ́ ɔ blebu wɛ nyí lindɔ̌n gbɔn é:

È na lindɔ̌n Adamu ǎ, loɔ, “lindɔ̌n gbɛɖe wɛ é huzu”

  •   Hwenu e Jehovah Mawu dá sunnu nukɔntɔn ɔ Adamu é ɔ, Biblu ɖɔ ɖɔ “gbɛtɔ́ huzu lindɔ̌n gbɛɖe.” (Bǐbɛ̌mɛ 2:7, Bible du roi Jacques) È na lindɔ̌n Adamu ǎ, loɔ, lindɔ̌n alǒ mɛ gbɛɖe wɛ é huzu.

  •   Biblu ɖɔ ɖɔ lindɔ̌n sixu w’azɔ̌, ɖó hudo nǔɖuɖu tɔn, ɖu nǔ, nyi sɛ́n bo lɛ́ ɖ’alɔ mɛkúkú wu. (Levíi ví lɛ 5:2; 7:20; 23:30; Sɛ́nflínmɛ 12:20; Hlɔmanu lɛ 13:1) Mɛ ɔ blebu wɛ nɔ wà azɔ̌ enɛ lɛ.

Lindɔ̌n ɔ jɔmakú wɛ à?

 Eǒ, lindɔ̌n nɔ kú. Wemafɔ Biblu tɔn gegě ɖɔ ɖɔ lindɔ̌n nɔ kú. Kpɔ́ndéwú ɖé lɛ ɖíe:

  •   “Lindɔ̌n e hu hwɛ é ɔ, é na kú.”—Ezekiyɛli 18:4, 20, Bible du roi Jacques.

  •   Ðò Izlayɛli hwexónu tɔn ɔ, tó e è nɔ dɔn nú mɛ e hu hwɛ syɛnsyɛn ɖé é wɛ nyí ɖɔ “è na hu mɛ” ɔ. (Tíntɔ́n 12:15, 19; Levíi ví lɛ 7:20, 21, 27; 19:8, Bible du roi Jacques) “È na hu” mɛ ɔ.”—Tíntɔ́n 31:14, Bible du roi Jacques.

  •   Nú mɛɖé kú gudo ɔ, xógbe e è zán tlɔlɔ ɖò wemafɔ Biblu tɔn ɖé lɛ mɛ nú agbaza ɔ é wɛ nyí “lindɔ̌n kúkú.” (Levíi ví lɛ 21:11, nwt, tinmɛ e ɖò dò é; Kɛ́nsísɔ́ 6:6, nwt, tinmɛ e ɖò dò é) Lilɛdógbeɖevomɛ Biblu tɔn gegě zán xógbe “agbaza kúkú” alǒ “mɛ kúkú” ɖò wemafɔ enɛ lɛ mɛ có, Ebléegbe dodó ɔ zán xókwín nephesh, alǒ “lindɔ̌n.”

“Lindɔ̌n” sín tinmɛ sixu nyí “gbɛ̀”

 Biblu lɛ́ zán xókwín “lindɔ̌n” ɔ, b’ɛ nyí nǔ ɖokpo ɔ xá “gbɛ̀.” Ði kpɔ́ndéwú ɔ, sɔgbe xá Lẹdogbedevomẹ Aihọn Yọyọ Tọn ɔ, è lilɛ xókwín Ebléegbe tɔn ɔ dó “lindɔ̌n” (nephesh) ɖò Jɔbu 33:22 mɛ bɔ é nyí nǔ ɖokpo ɔ xá “gbɛ̀.” Mɔ̌ ɖokpo ɔ, Biblu ɖexlɛ́ ɖɔ lindɔ̌n mɛɖé tɔn, alǒ gbɛ̀ tɔn sixu nɔ axɔ́ nu alǒ bú.—Tíntɔ́n 4:19; Hwɛɖɔtɔ́ lɛ 9:17; Filipunu lɛ 2:30.

 Xókwín e è lilɛ dó “lindɔ̌n” bo nɔ zán é nɔ d’alɔ mǐ bɔ mǐ nɔ mɔ nukúnnú jɛ wemafɔ ɖěɖee mɛ è ɖɔ dó lindɔ̌n wu ɖè ɖɔ é “ɖò tíntɔ́n wɛ” alǒ “ɖò xwixwɛ wɛ” lɛ é mɛ. (Bǐbɛ̌mɛ 35:18, Bible du roi Jacques) Xó ɖɔ gbɔn mɔ̌ nɔ xlɛ́ ɖɔ mɛ ɔ ja kúkú gbé. Lilɛdógbeɖevomɛ ɖé lɛ lilɛ xógbe enɛ e ɖò Bǐbɛ̌mɛ 35:18 mɛ é dó “é gbɔ́ gudogudo tɔn ɔ.”—Good News Translation; New Jerusalem Bible.

Fitɛ lindɔ̌n jɔmakú xó ɔ ka gosin?

 Sinsɛn e jɛ Klisanwun nyí bo ɖi nǔ ɖɔ lindɔ̌n nyí jɔmakú lɛ é mɔ nǔkplɔnmɛ enɛ ɖò Biblu mɛ ǎ, loɔ, tamɛ-núkplɔnmɛ Glɛki hwexónu tɔn tɔn mɛ wɛ ye mɔ ɖè. Encyclopædia Britannica ɖɔ: “Nú Biblu ɖò xó ɖɔ dó lindɔ̌n wu wɛ ɔ, é nɔ cá kan xá gbɔjɛ. É ɖexlɛ́ ɖò ali ɖebǔ nu ɖɔ vogbingbɔn ɖé ɖò lindɔ̌n kpo agbaza ɔ ɖesu kpo tɛntin ǎ. Nǔkplɔnmɛ Klisanwun tɔn ɖěɖee ɖɔ ɖɔ vogbingbɔn ɖé ɖò lindɔ̌n kpo agbaza ɔ kpo tɛntin é ɔ, Glɛki hwexónu tɔn wɛ é gosin.”

 Mawu nɔ yí gbè ɖɔ è ni cáká nǔkplɔnmɛ emitɔn lɛ xá tamɛ-núkplɔnmɛ gbɛtɔ́ tɔn lɛ ǎ; ɖi lindɔ̌n jɔmakú sín xó ɔ mɔ̌. É nyɔ́ wà ɔ, Biblu gb’akpá nú mɛ ɖɔ: “Mi cɔ́ miɖée, bonu mɛɖé ma zé mɛblɛblɛ́xó, xómaɖixó, nǔnywɛ gbɛtɔ́ tɔn dó dó gɛdɛ mi ó; nǔnywɛ enɛ ɔ, nǔkplɔnmɛ gbɛtɔ́ lɛ tɔn jí wɛ é jinjɔn.”—Kolosinu lɛ 2:8.

a Kpɔ́n The New Brown, Driver, and BriggsHebrew and English Lexicon of the Old Testament, wexwɛ 659, kpo Lexicon in Veteris Testamenti Libros, wexwɛ 627 kpo. Biblu gegě nɔ lilɛ xókwín nephesh kpo psykhe kpo dó alɔkpa vovo sɔgbe xá ninɔmɛ ɔ, bo nɔ zán xókwín lěhun lɛ: “lindɔ̌n,” “gbɛ̀,” “mɛ,” “nǔɖiɖó,” alǒ “agbaza.”