Skip to content

Tɔgbamɛ E Hɛn Wɛnɖagbe ɔ Wá É Ðé

Tɔgbamɛ E Hɛn Wɛnɖagbe ɔ Wá É Ðé

Ðò 2017 ɖò Nicaragua ɔ, Kúnnuɖetɔ́ 12 dó tɔjihun sín Mosquito lɛ (Miskito) sín agě jí. È sun nyǐ tɔjihun e ye dó é ɖɔ Sturi Yamni. Mɛ ɖokpo ɖò ye mɛ bo nɔ nyí Stephen bo flín ɖɔ: “Mǐ jló na dó wusyɛn lanmɛ nú Kúnnuɖetɔ́ lɛ sín gbɛ̌ta kpɛví e nɔ nɔ xá e jɛ zɔ tawun é ɖé mɛ é, lobo na lɛ́ d’alɔ ye bɔ ye na jlá wɛnɖagbe ɔ ɖò fí e ɖò acɛ yetɔn mɛ lɛ é; fí enɛ lɛ ka d’agba tawun.”

Kúnnuɖetɔ́ 12 lɛ gosin Laguna de Perlas bo bló kilomɛtlu 200 gbɔn tɔ̀ e nɔ nyí Río Grande de Matagalpa é jí. Ye lin ɖebǔ ɖɔ tɔjihun yetɔn sín nyikɔ e tinmɛ tɔn nyí “Wɛnɖagbe” ɖò Miskito-gbè mɛ é na wá ɖó tinmɛ bǔnɔ ɖé nú mɛ e nɔ nɔ tɔ̀ ɔ sín xá mɛ lɛ é ǎ. Ee Kúnnuɖetɔ́ lɛ bló ganxixo 12 é ɔ, ye jɛ fí e ye xwè é, é wɛ nyí gletoxo La Cruz de Río Grande tɔn; è ka lɛ́n te e ye nɔ zǎnmɛ bo dɔ́ ayǐ é d’emɛ ǎ. Kúnnuɖetɔ́ ayizɛ́n e ɖò finɛ lɛ é yí ye kpo akpakpa sɔ́ mɛ kpo.

Zǎn enɛ mɛ ɔ, adla j’ayǐ. Jɔhɔn syɛnsyɛn ɖé nyi bɔ jǐ ɖaxó ɖé ja, lobɔ tɔ̀ e nɔ nyí Río Grande de Matagalpa é gɔ́ bǐ. Ðò ganxixo yɔywɛ ɖé gudo kpowun ɔ, tɔ̀ ɔ gbawu bo jɛ jijɛji jí kaka nú azǎn we. Tɔ̀ ɔ gbà Kpléxɔ Axɔ́suɖuto ɔ tɔn kpo xwé gegě kpo ɖò La Cruz. Kúnnuɖetɔ́ enɛ lɛ e wá é d’alɔ mɛ e ɖò ayǐ ɔ jí lɛ é bɔ ye tɔ́n sín xwé yetɔn lɛ gbè. Kúnnuɖetɔ́ ɖé ɖó síngbó bɔ ye mɛ gegě dɔ́ finɛ ɖò zǎn we e bɔ d’ewu lɛ é mɛ.

Kpléxɔ Axɔ́suɖuto ɔ tɔn La Cruz tɔn e tɔ̀ gbà é

Ðò zǎn atɔngɔ́ ɔ mɛ ɔ, tokpɔnlagán La Cruz tɔn wá Kúnnuɖetɔ́ jonɔ lɛ gɔ́n bo byɔ alɔdó yetɔn. Ðó tɔjihun yetɔn Sturi Yamni ɔ kɛɖɛ wɛ dɛ lan sɔmɔ̌ bo sixu gbɔn tɔ̀ ɔ jí wutu ɔ, tokpɔnlagán ɔ byɔ ye ɖɔ ye na kplá gbɛ̌ta sɔhɛnmɛ tɔn ɖé yì gletoxo ɖevo e tɔ̀ ɔ gbà lɛ é mɛ. Kúnnuɖetɔ́ lɛ yí gbè kpo awǎjijɛ kpo.

Ayihɔngbe tɔn zǎnzǎn ɔ, Kúnnuɖetɔ́ atɔn kpo gbɛ̌ta sɔhɛnmɛ tɔn ɔ kpo sɔ́ ali. Stephen flín ɖɔ: “Hwe enɛ nu ɔ, tɔ̀ ɔ ɖò adǎn jí baɖabaɖa. Atín ɖaxó ɖaxó ɖěɖee mu lɛ é ɖò tɔ̀ ɔ nukúnmɛ bɔ aslɔkɛ́ lɛ ɖò lilɛ lilɛ wɛ kpo adǎn kpo lobɔ tɔ̀ ɔ ɖò wezun jí mɔ̌hunkɔtɔn, wezun tɔn hugǎn kilomɛtlu 18 ɖò ganxixo ɖokpo mɛ.” Ninɔmɛ lɛ vɛwǔ mɔ̌ có, tɔjihun ɔ kpéwú bo gbɔn gletoxo atɔn mɛ.

Kúnnuɖetɔ́ atɔn lɛ gbɔn yɛkan enɛ mɛ bo dó gbɔ e sín hudo gletoxo ɔ mɛ nu lɛ ɖó tawun é nú ye. Ye lɛ́ kpéwú bo má Réveillez-vous! 2017 tɔn e xóta tɔn nyí “Catastrophes : des mesures qui sauvent des vies” é nú mɛ lɛ.

Alɔ e Kúnnuɖetɔ́ lɛ dó gletoxo ɔ mɛ nu lɛ ɖò agbaza kpo gbigbɔ kpo lixo lɛ é sù nukún yetɔn mɛ tawun. Gletoxo ɔ mɛ nu ɖé lɛ ɖɔ: “Ye nɔ sɔ́ jlǒ dó d’alɔ mɛ ɖò hwenu vɛwǔ lɛ mɛ.” Ye mɛ ɖevo lɛ ɖɔ: “Ye nɔ yí wǎn nú nɔzo yetɔn lɛ nǔgbo nǔgbo.” Ee gletoxo ɔ mɛ nu lɛ gegě mɔ gǎn tobutobu e Kúnnuɖetɔ́ lɛ dó bo d’alɔ Mawu sɛntɔ́ hatɔ́ yetɔn lɛ kpo mɛ ɖevo lɛ kpo é ɔ, ye ba tawun bo na ɖótó wɛn gbɔdónúmɛ tɔn e ɖò Biblu mɛ é.

Marco, ee ɖò ye mɛ e zɔn tɔjihun ɔ mɛ lɛ é mɛ é jɛte sín Sturi Yamni ɔ mɛ kɛɖɛ bo xwè wɛnɖagbe ɔ jlá gletoxo ɖé mɛ nu lɛ gbé

Sturi Yamni ɔ ɖò gingán ɖò gletoxo e tɔ̀ gbà é ɖé mɛ