„Tolerance je ctnost, bez které není možný mír.“ (Deklarace principů tolerance UNESCO, 1995)

 Když naopak lidé tolerantní nejsou, může to vést k pohrdání, a dokonce k nenávisti. Takové pocity se často stupňují a přerostou v nenávistná vyjádření, diskriminaci a násilí.

 Jenže lidé mají různou představu o tom, co to vlastně znamená být tolerantní. Někteří si myslí, že tolerantní člověk musí dávat najevo, že souhlasí se vším, co ostatní dělají. Jiní to vidí tak, jak to popisuje Bible – že tolerantní člověk respektuje právo každého mít svoje vlastní hodnoty a názory, a to i když s nimi on sám nesouhlasí.

 Může Bible lidem pomoct, aby byli i v dnešní době opravdu tolerantní?

Jak Bible vede k toleranci

 Bible toleranci podporuje. Říká: „Ať všichni lidé vědí, že jste rozumní.“ (Filipanům 4:5) Vybízí nás, abychom byli ke všem ohleduplní, slušní a spravedliví. Ti, kdo se tím řídí, s názory někoho jiného možná nesouhlasí ani je nepřijmou za vlastní, ale nebrání mu, aby žil tak, jak se sám rozhodl.

 Na druhou stranu Bible ukazuje, že Bůh má určité normy toho, jak by se lidé měli chovat. Píše se tam o něm: „Pověděl ti, člověče, co je dobré.“ (Micheáš 6:8) V Bibli najdeme pokyny, které dal Bůh lidem, aby mohli mít ten nejlepší a nejradostnější život, jaký jen jde. (Izajáš 48:17, 18)

 Nám nedal právo druhé soudit. „Zákonodárce a Soudce je … pouze jeden,“ říká Bible. „Kdo jsi ty, že soudíš svého bližního?“ (Jakub 4:12) Každému z nás Bůh dovoluje dělat svobodná rozhodnutí, za která si neseme vlastní odpovědnost. (5. Mojžíšova 30:19)

Co Bible říká o úctě

 V Bibli se píše: „Ke všem lidem mějte úctu.“ (1. Petra 2:17, Český ekumenický překlad) Ti, kdo se rozhodli podle Bible žít, jsou proto ke všem lidem uctiví, bez ohledu na to, kdo čemu věří a jaký životní styl si vybral. (Lukáš 6:31) To neznamená, že budou souhlasit s každým jejich názorem nebo podpoří každé jejich rozhodnutí. Nebudou k nim ale hrubí nebo neuctiví. Ze všech sil se budou snažit chovat se k druhým tak, jako to dělal Ježíš.

 Ten třeba jednou potkal ženu, která patřila k jinému náboženství. Navíc žila s mužem, který nebyl její manžel. Ani s jejím náboženstvím, ani s jejím životním stylem Ježíš nesouhlasil. Ale i tak s tou ženou mluvil uctivě. (Jan 4:9, 17–24)

 Podobně jako Ježíš i křesťané rádi vysvětlí, proč něčemu věří, těm, kdo jsou ochotní si to poslechnout. Ale dělají to s „hlubokou úctou“. (1. Petra 3:15) Bible křesťanům říká, aby druhým svoje názory nevnucovali. Píše se v ní, že ten, kdo následuje Ježíše, „se nemá hádat, ale má být ke všem laskavý“, a to i k těm, kdo věří něčemu jinému. (2. Timoteovi 2:24)

Co Bible říká o nenávisti

 Bible nás vybízí: „Usilujte o pokoj se všemi lidmi.“ (Hebrejcům 12:14) Ten, kdo usiluje o pokoj, nedává žádný prostor nenávisti. Aniž by slevil ze svých vlastních hodnot, upřímně se snaží mít s lidmi kolem sebe dobré vztahy. (Matouš 5:9) Bible dokonce křesťany povzbuzuje, aby milovali svoje nepřátele – aby se chovali laskavě i k těm, kdo s nimi zachází špatně. (Matouš 5:44)

 Je pravda, že podle Bible Bůh „nenávidí“ nebo je mu „odporné“ jednání, které lidi připravuje o důstojnost nebo ubližuje druhým. (Přísloví 6:16–19) Slovo „nenávist“ je tady ale použité právě v souvislosti se špatným jednáním. Bible ukazuje, že těm, kdo se chtějí změnit a žít podle jeho norem, je Bůh ochotný odpustit a pomoct. (Izajáš 55:7)

Biblické verše, které se týkají tolerance a úcty

 Titovi 3:2: Buďte „rozumní a se všemi lidmi vždycky [jednejte] mírně“.

 Matouš 7:12: „Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte ve všem vy s nimi.“

 Jozue 24:15: „Rozhodněte se dnes, komu budete sloužit.“

 Skutky 10:34: „Bůh je nestranný.“

 Habakuk 1:12, 13: „Bože, … nedokážeš přihlížet špatnosti.“

 Římanům 12:19: „Nechte na Bohu, aby projevil svůj hněv. Je totiž napsáno: ‚„Má je pomsta, já oplatím,“ říká Jehova.‘“ a

 Bůh Jehova nedává nikomu právo se mstít. V čase, který stanovil, on sám zjedná spravedlnost. Víc se dozvíte v článku „Bude volání po spravedlnosti někdy vyslyšeno?“.