PÍSEŇ Č. 75
„Tady jsem! Pošli mě!“
-
1. Dnes úctu k Bohu nevidíš,
spíš výčitky jen uslyšíš,
že Bůh je k lidem lhostejný,
když vládu nechal ničemným.
Kdo jméno jeho půjde ctít?
Kdo chválu na rtech chtěl by mít?
(1. REFRÉN)
„Já z lásky, Otče, půjdu rád.
Chci v písni své ti chválu vzdát.
Je ctí pro mě stát na straně tvé.
Půjdu rád, tak pošli mě.“
-
2. Bůh zdá se lidem pomalý
a bázeň před ním nemají.
Před kámen chladný klekají,
ve vlády víru vkládají.
Kdo zlým dnes varování dá,
že zvítězí vždy vůle tvá?
(2. REFRÉN)
„Já z lásky, Otče, půjdu rád.
Chci výstrahu jim vážnou dát.
Je ctí pro mě stát na straně tvé.
Půjdu rád, tak pošli mě.“
-
3. Co úzkostí dnes přibývá!
Pro mírné je to doba zlá.
Nad bídným stavem vzdychají,
když mír a pokoj hledají.
Kdo půjde k lidem s útěchou?
Kdo dá jim sílu potřebnou?
(3. REFRÉN)
„Já z lásky, Otče, půjdu rád
do tvého sboru mírné zvát.
Je ctí pro mě stát na straně tvé.
Půjdu rád, tak pošli mě.“
(Viz také Žalm 10:4; Ezek. 9:4.)
