Přejít k článku

Přejít na obsah

„Ve dne nastala noc“

„Ve dne nastala noc“

„Ve dne nastala noc“

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V BENINU

„ZATMĚNÍ Slunce uchvátilo miliony přihlížejících!“ Tak zněl titulek v ghanských novinách Daily Graphic den po úplném zatmění Slunce, ke kterému došlo 29. března 2006. Zatmění bylo možné pozorovat nejprve z východního cípu Brazílie. Pás zatmění potom postupoval přes Atlantský oceán rychlostí přibližně 1 600 kilometrů za hodinu a zhruba v osm hodin ráno se dostal ke Ghaně, Togu a Beninu na západním pobřeží Afriky. Na jakou podívanou se lidé v těchto zemích mohli těšit?

V Ghaně bylo možné pozorovat úplné zatmění Slunce naposledy v roce 1947. Theodore, kterému tehdy bylo 27 let, vzpomíná: „Mnozí lidé do té doby zatmění Slunce nikdy neviděli, a tak nechápali, co se děje. Proto o této události řekli, že ‚ve dne nastala noc‘.“

Informační kampaň

Úřady zahájily rozsáhlou informační kampaň, která měla lidi upozornit na to, že dívat se při zatmění do Slunce je nebezpečné. Barevné plakáty v Togu nabádaly: „Chraňte si zrak! Mohli byste o něj přijít!“

Lidem se zdůrazňovalo, že mají dvě možnosti, jak zatmění bezpečně pozorovat. Mohou se na tento úkaz dívat buď v televizi, nebo přímo venku se speciálními ochrannými brýlemi. Miliony lidí nespouštěly oči z televizních obrazovek a počítačových monitorů, aby jim nic neuniklo. Obrazovky však nemohly zachytit dramatickou atmosféru, zvědavost a rozruch, které zatmění provázely. Jaké to tehdy vlastně bylo?

Napjaté očekávání

Na bezmračné obloze svítilo Slunce — vypadalo to jako běžné západoafrické ráno. Opravdu má nastat nějaké zatmění? Jak se blížila chvíle, kdy měla celá podívaná začít, lidé si nasadili brýle a dívali se ke Slunci. Někteří telefonovali svým známým, aby se jich zeptali, co vidí oni.

Více než 350 000 kilometrů nad zemským povrchem se Měsíc nezadržitelně blížil k místu, kde měl způsobit zatmění. Zpočátku nebyl ze země vůbec vidět, ale pak se ukázal v podobě temného stínu, který začal zakrývat Slunce. Nadšení rostlo spolu s tím, jak si toho všímalo více a více lidí.

Během první hodiny se nedělo nic zvláštního. Jak ale Měsíc postupně vítězil nad slunečním světlem, snášela se na zem tajuplná atmosféra. Modrá obloha potemněla a ochladilo se. Pouliční a nouzové osvětlení se automaticky rozsvítilo. Ulice byly najednou prázdné a obchody zavřené. Ptáci přestali zpívat a zvířata se začala ukládat ke spánku. Stmívalo se čím dál víc. Potom nastalo úplné zatmění a zavládlo ticho.

Úplné zatmění bylo nezapomenutelné

Začaly svítit hvězdy. Zářivá sluneční koróna (vnější část sluneční atmosféry) vypadala jako perleťově bílý kruh kolem černého Měsíce. Jak sluneční paprsky pronikaly údolími a nerovnostmi na měsíčním povrchu, blyštily se po obvodu Měsíce světelné body zvané Bailyho perly. * Pak nastal efekt démantového prstýnku. Chromosféra (vrstva pod korónou) zářila růžovými barvami. Jeden pozorovatel prohlásil: „Byla to nádhera! Nic úžasnějšího jsem nikdy neviděl.“

Úplné zatmění trvalo asi tři minuty. Pak se Slunce znovu začalo objevovat. Mnozí to přivítali s jásotem. Obloha se rozjasnila, hvězdy zmizely a tajuplná atmosféra se rozplynula jako ranní mlha.

Měsíc je „věrný svědek na obloze“. Díky tomu je možné celá staletí dopředu vypočítat, kdy zatmění nastane. (Žalm 89:37) V západní Africe museli na úplné zatmění čekat téměř 60 let. Další uvidí až v roce 2081. Na jiném místě na zemi snad budete mít příležitost sledovat tento nezapomenutelný úkaz dříve.

[Poznámka pod čarou]

^ 13. odst. Tento jev je pojmenován po britském astronomovi Francisu Bailym, který ho poprvé popsal při zatmění Slunce v roce 1836.

[Rámeček a obrázek na straně 29]

Došlo k zatmění Slunce v době Ježíšovy smrti?

Marek 15:33 uvádí: „Když nastala šestá hodina, padla na celou zemi tma až do deváté hodiny.“ Tato tříhodinová tma, která začala asi v poledne a trvala až do tří hodin odpoledne, byla zázrakem. O zatmění Slunce se jednat nemohlo. Proč? Za prvé proto, že nikde na zemi není možné pozorovat zatmění Slunce, které by trvalo déle než asi sedm a půl minuty. A druhý důvod je ten, že Ježíš zemřel 14. dne lunárního měsíce nisanu. První den nisanu se určoval podle toho, že nastalo novoluní, při němž je Měsíc mezi Zemí a Sluncem a může zatmění způsobit. Dne 14. nisanu má Měsíc za sebou již asi polovinu své oběžné dráhy. V tu dobu Země leží mezi Sluncem a Měsícem, který už nemůže Slunce zastínit, ale naopak je Sluncem plně osvětlen. Vidíme tedy úplněk. V ten den se koná Památná slavnost na připomínku Ježíšovy smrti.

[Obrázek]

14. nisan obvykle připadá na den úplňku

[Nákres a obrázek na straně 28 a 29]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Postup pásu zatmění

⇧ AFRIKA

BENIN ●

TOGO ●

GHANA ●

[Podpisek]

Mapa: Based on NASA/Visible Earth imagery

[Obrázek na straně 28]

Úplné zatmění Slunce, 29. března 2006

[Obrázek na straně 28]

Díky speciálním ochranným brýlím bylo možné zatmění pozorovat přímo