Mladí lidé se ptají

Je špatné hrát počítačové hry?

POČÍTAČOVÉ hry jsou víc než jen moderní druh zábavy. Můžeš si díky nim zlepšit různé schopnosti a zahnat nudu. Ale to není všechno. Při hraní se člověk naučí rychleji reagovat a studie ukazují, že hráči získávají také lepší postřeh. Některé z her ti dokonce pomohou zlepšit se v matematice a ve čtení. Kromě toho se okolo nejnovějších her možná točí rozhovory u vás ve škole. Když sis tedy nějakou z nich už zahrál, máš se o čem bavit se spolužáky.

To, jestli můžeš hrát počítačové hry, samozřejmě záleží na tvých rodičích. (Kolosanům 3:20) Pokud ti to dovolí, najdi si hru, která bude jednak zábavná a jednak přijatelná po mravní stránce. Proč však musíš být opatrný?

Mohou nějak ublížit?

Šestnáctiletý Brian říká: „Počítačové hry jsou super zábava.“ Ale jak už asi tušíš, ne všechny jsou neškodné. Brian připouští: „Ve hře děláš věci, které bys ve skutečném životě nikdy nedělal — minimálně aniž by ses při tom dostal do problémů.“ Jaké jednání je v těchto hrách běžné?

 Mnohé z nich jsou plné nemravnosti, násilí a sprostých a hrubých slov, tedy věcí, které jsou v Bibli odsouzeny. (Žalm 11:5; Galaťanům 5:19–21; Kolosanům 3:8) V některých hrách se zase propaguje okultismus. Osmnáctiletý Adrian vypráví o jedné populární hře, jejíž součástí jsou „války gangů, braní drog, sexuální scény, oplzlá řeč, hrubé násilí a ve které krev teče proudem“. A když vyjde nová verze, ta předchozí vedle ní vypadá téměř neškodně. James, kterému je 19, vysvětluje, že ty nejznámější hry se dají hrát přímo on-line. To jim dodává úplně nový rozměr. James pokračuje: „Na svém počítači tak můžeš hrát proti lidem z druhého konce světa.“

Velmi oblíbené jsou takzvané hry na hrdiny. Hráči si v nich na internetu vytvářejí vlastní postavy — ať už lidské, zvířecí nebo kombinaci obojího —, které žijí ve virtuálním světě spolu s tisíci dalších postav. Jsou zde obchody, auta, domy, diskotéky i nevěstince — zkrátka všechno, co existuje i v reálném světě. Virtuální postavy neboli avatarové spolu komunikují tak, že si jejich hráči dopisují prostřednictvím instant messaging.

Co se v takové virtuální realitě děje? Jeden novinář napsal: „Normální lidé se tu dopouštějí věcí, které by ve skutečném životě nikdy nedělali nebo dělat nemohli . . . Sex, zrovna tak jako prostituce, je na denním pořádku.“ Hráčům stačí jen několikrát stisknout klávesu, a jejich avatarové se mohou oddávat sexu, zatímco oni si o něm prostřednictvím instant messaging píší. Navíc zde dochází „ke spoustě virtuálních zločinů a jen se to tu hemží mafiány, pasáky, vyděrači, podvodníky a nájemnými vrahy,“ píše se v časopise New Scientist. Podle jiného časopisu „odpůrci upozorňují, že ve virtuálním prostředí dochází k tomu, co by ve skutečném světě bylo nezákonné, například se zde v některých veřejných domech znásilňuje anebo dospělé postavy mají sex s avatary v podobě dětí“.

Proč si vůbec vybírat?

Ti, kdo hrají hry zobrazující násilí a sex, možná řeknou: „Vždyť se nic neděje. Není to doopravdy. Je to jenom hra.“ To je ale zavádějící, a tak se tím nenech oklamat!

V Bibli se píše: „Právě podle jeho zvyklostí se na chlapci pozná, zda je jeho činnost ryzí a přímá.“ (Přísloví 20:11) Pokud máš ve zvyku hrát násilné a nemravné počítačové hry, dá se říct, že to, o čem přemýšlíš, je ryzí a přímé? Studie opakovaně ukázaly, že ten, kdo sleduje zábavu propagující násilí, se pak stává agresivnějším. Časopis New Scientist nedávno uvedl: „Videohry jsou interaktivní, a tak mají ještě větší vliv než televize.“

Hrát násilné nebo nemravné hry je podobné jako hrát si s radioaktivním odpadem. Škodlivé následky možná nemusí být zřetelné hned, ale jsou nevyhnutelné. Jak to? Vysoké dávky záření mohou poškodit žaludeční sliznici a způsobit, že střevní bakterie proniknou do krevního oběhu a že člověk onemocní. Podobně pokud někdo sleduje sexuální scény a hrubé násilí, může to poškodit jeho „mravní smysl“, takže se pak ve svém uvažování a jednání nechá ovládat tělesnými touhami. (Efezanům 4:19; Galaťanům 6:7, 8)

Podle čeho se rozhodovat

Pokud ti rodiče dovolí počítačové hry hrát, podle čeho se můžeš rozhodnout, jakou hru si vybereš a kolik času u ní strávíš? Zeptej se sám sebe:

 ▪ Jak to bude působit na Jehovu? Tvoje volba bude mít vliv na to, jak se na tebe bude Bůh dívat. V Žalmu 11:5 se píše: „Sám Jehova zkoumá spravedlivého stejně jako ničemného, a každého, kdo miluje násilí, jeho duše jistě nenávidí.“ O těch, kdo se zabývají okultismem, Boží Slovo říká: „Každý, kdo tyto věci dělá, je . . . něčím odporným Jehovovi.“ (5. Mojžíšova 18:10–12) Pokud tedy chceš být Božím přítelem, měl by ses řídit radou ze Žalmu 97:10: „Vy, kdo milujete Jehovu, nenáviďte, co je špatné.“

▪ Jak ta hra ovlivní moje uvažování? Polož si otázku: Když budu hrát tuhle hru, bude pak pro mě snazší ‚prchat před smilstvem‘, nebo to bude těžší? (1. Korinťanům 6:18) Hry, kde se zobrazuje a rozebírá sex, ti nepomůžou zaměřovat se na to, co je spravedlivé, cudné a mravné. (Filipanům 4:8) Amy, které je 22, říká: „Hodně her vede k tomu, že vůči násilí, hrubé řeči a nemravnosti otupíš a už se pak tolik nehlídáš ani v jiných oblastech života. Je potřeba opravdu dobře si vybírat.“

▪ Kolik času mi hraní zabere? Osmnáctiletá Deborah říká: „Nemyslím si, že všechny počítačové hry jsou špatné. Jejich hraním ale člověk může ztratit spoustu času, a dokonce se na nich stát závislým.“ O čas tě může připravit i hra, která je úplně nezávadná. Zkus si tedy zapisovat, kolik času hraním strávíš, a pak to porovnej s tím, kolik ho věnuješ jiným, důležitějším činnostem. To ti pomůže udržet si správný žebříček hodnot. (Efezanům 5:15, 16)

Žít podle Bible neznamená, že celý život musíš jenom studovat nebo pracovat. Píše se v ní, že je „čas se smát . . . a čas poskakovat“. (Kazatel 3:4) Je zajímavé, že slovo „poskakovat“ v sobě nese myšlenku nejen hraní si, ale také fyzické aktivity. Co kdybys tedy místo vysedávání u počítače hrál ve volném čase hry, které vyžadují pohyb?

Vybírej si dobře

Je jasné, že hraní počítačových her je zábavné — zejména když ti to jde. A právě proto si musíš dobře vybírat. Uvažuj: Co ti ve škole jde nejlíp? Nejsou to obvykle předměty, které tě baví? Často platí, že čím víc tě nějaký předmět baví, tím víc si z něj odneseš. A teď si polož otázku: Jaká počítačová hra mě baví nejvíc? Jaké morální ponaučení z ní vyplývá?

Určitým vodítkem při výběru hry může být to, že si u každé hry, kterou chceš hrát, stručně napíšeš, co je jejím cílem a jak se ho dosáhne. Své poznámky porovnej s biblickými zásadami, o kterých byla zmínka v tomto článku, a pak se rozhodni, jestli je ta hra vhodná.

Místo, abys nějakou hru hrál jen proto, že ji hrají tvoji kamarádi, dokaž, že se na základě dostupných informací umíš rozhodnout sám. A především nikdy nezapomeň na biblickou radu: „Přesvědčujte se dál o tom, co je přijatelné Pánu.“ (Efezanům 5:10)

Další články z rubriky „Mladí lidé se ptají“ jsou k dispozici na internetové adrese www.watchtower.org/ypb

K ZAMYŠLENÍ

▪ Co řekneš, když ti nějaký kamarád nabídne, abyste si spolu zahráli počítačovou hru, ve které je násilí nebo nemravnost?

▪ Co můžeš udělat pro to, aby tě hraní počítačových her neobralo o čas, který bys měl věnovat důležitějším činnostem?

[Praporek na straně 19]

Hrát násilné nebo nemravné hry je podobné jako hrát si s radioaktivním odpadem. Škodlivé následky možná nemusí být zřetelné hned, ale jsou nevyhnutelné

[Rámeček na straně 18]

Jak často hraješ počítačové hry?

□ Občas

□ Jednou za týden

□ Každý den

Když se pustíš do hraní, kolik času u toho strávíš?

□ Pár minut

□ Maximálně hodinu

□ Víc než dvě hodiny

Jaké hry máš nejradši?

□ Závodní

□ Sportovní

□ First-person střílečky

□ Jiné

Napiš jméno počítačové hry, o které víš, že bys ji hrát neměl.

․․․․․

[Rámeček a obrázek na straně 20 a 21]

 PODNĚTY PRO RODIČE

Při čtení předchozího článku jste si asi všimli, že od dob vašeho dospívání počítačové hry urazily značný kus cesty. Jak můžete svému dítěti pomoct, aby si uvědomilo, jaká nebezpečí se v hrách mohou skrývat, a aby se jim dokázalo vyhnout?

Pokud tento druh zábavy zcela zavrhnete nebo budete zarytě trvat na tom, že hraní počítačových her je jen ztrátou času, ničeho nedosáhnete. Uvědomte si, že ne všechny hry jsou špatné. Je ale pravda, že člověka mohou připravit o spoustu času a že se na nich může stát závislým. Zjistěte si tedy, kolik času vaše dítě hraním tráví. Přemýšlejte také o tom, jaké hry ho baví. Můžete se například zeptat:

▪ Jaké hry jsou nejoblíbenější u vás ve třídě?

▪ O co v té hře jde?

▪ Proč myslíš, že je ta hra tak oblíbená?

Pravděpodobně zjistíte, že vaše dítě toho o počítačových hrách ví víc, než jste čekali. Možná si už dokonce zahrálo hry, ke kterým byste měli určité výhrady. V tom případě nereagujte přehnaně. Berte to jako příležitost svému dítěti pomoct, aby se naučilo dobře si vybírat. (Hebrejcům 5:14)

Pomocí otázek mu pomozte uvědomit si, proč ho nějaká ne zrovna vhodná hra láká. Mohli byste se ho například zeptat:

▪ Připadá ti, že tě ostatní neberou, protože tu hru nesmíš hrát?

Už v předchozím článku bylo na první stránce uvedeno, že mladí mohou hrát určitou hru proto, aby se měli o čem bavit se svými kamarády. Pokud je to tak i v případě vašeho dítěte, zřejmě se k tomu postavíte jinak, než kdybyste zjistili, že ho přitahují hry, kde se objevuje hrubé násilí nebo sex. (Kolosanům 4:6)

Ale co když vaše dítě na hře lákají právě tyto nevhodné rysy? Někteří mladí se možná budou okamžitě bránit a budou vám tvrdit, že na ně virtuální krveprolévání nemá žádný vliv. Mohou namítat něco jako: „To, že to dělám na počítači, přece neznamená, že to budu dělat i ve skutečnosti.“ Pokud má takový postoj i vaše dítě, můžete mu připomenout myšlenku ze Žalmu 11:5, který byl citován na straně 20. Z tohoto verše jasně vyplývá, že Bůh neodsuzuje jen to, když se někdo násilí dopouští, ale i to, když ho miluje. Stejná zásada se týká také sexuální nemravnosti i jiného jednání, které je v Božím Slově odsouzeno. (Žalm 97:10)

Někteří odborníci radí:

▪ Nenechávejte vaše dítě hrát počítačové hry tam, kde je samo, například ve svém pokoji.

▪ Stanovte obecná pravidla (například, že dítě nebude hrát, dokud nebude mít hotové domácí úkoly nebo jiné povinnosti či dokud se nenavečeří).

▪ Veďte dítě k tomu, aby se věnovalo i fyzickým aktivitám.

▪ Když vaše dítě hraje počítačové hry, mějte ho na očích, nebo ještě lépe — občas si zahrajte s ním.

Abyste mohli své dítě vést v otázce výběru zábavy, musíte mu vy sami jít příkladem. Proto si položte otázku: Na jaké televizní pořady nebo filmy se dívám já? Buďte si jisti, že pokud máte dvojí metr, vaše dítě to moc dobře pozná!