Evangelium podle Matouše 20:1–34
20 Nebeské království je totiž podobné hospodáři, který brzy ráno vyšel najmout dělníky na svou vinici.+
2 Dohodl se s dělníky na denáru* denně a poslal je na vinici.
3 Když znovu vyšel kolem deváté hodiny,* viděl jiné, jak stojí na tržišti a nemají práci.
4 Řekl jim: ‚Jděte i vy na vinici a zaplatím vám, co vám právem náleží.‘
5 A tak šli. Vyšel znovu kolem poledne* a pak kolem třetí hodiny* a udělal to samé.
6 Nakonec vyšel kolem páté hodiny,* našel jiné, jak tam postávají, a zeptal se jich: ‚Proč tu stojíte celý den bez práce?‘
7 Odpověděli mu: ‚Protože nás nikdo nenajal.‘ Řekl jim: ‚Jděte i vy na vinici.‘
8 Večer řekl majitel vinice svému správci: ‚Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu.+ Postupuj od posledních k prvním.‘
9 Když přišli dělníci najatí kolem páté hodiny,* každý dostal denár.*
10 Když pak přišli ti první, mysleli si, že dostanou víc, ale i oni dostali zaplaceno po denáru.*
11 Když ho dostali, začali si na hospodáře stěžovat
12 a říkali: ‚Ti poslední pracovali jenom jednu hodinu! A přesto s nimi jednáš stejně jako s námi, kdo jsme celý den dřeli v tom strašném horku.‘
13 On ale jednomu z nich řekl: ‚Příteli, nekřivdím ti. Nesouhlasil jsi snad s tím, že dostaneš denár?*+
14 Vezmi si, co je tvoje, a jdi. Chci dát těm posledním to samé co tobě.
15 Nemám snad právo dělat si se svými věcmi, co chci? Nebo snad závidíš,* protože jsem k nim štědrý?‘*+
16 Tak budou poslední první a první budou poslední.“+
17 Cestou do Jeruzaléma si Ježíš vzal 12 učedníků stranou a řekl jim:+
18 „Jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka tam bude vydán předním kněžím a znalcům Zákona. Odsoudí ho k smrti+
19 a vydají ho lidem z jiných národů, aby se mu vysmívali, zbičovali ho a přibili na kůl.+ A třetí den bude vzkříšen.“+
20 Tehdy k němu přistoupila matka Zebedeových synů+ se svými syny, poklonila se mu* a chtěla ho o něco poprosit.+
21 Zeptal se jí: „Co si přeješ?“ Řekla: „Dej mi své slovo, že se tito dva moji synové posadí ve tvém království jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici.“+
22 Ježíš řekl: „Nevíte, o co prosíte. Můžete pít pohár, který mám pít já?“+ Odpověděli: „Můžeme.“
23 Řekl jim: „Můj pohár skutečně budete pít,+ ale to, kdo se posadí po mé pravici a po mé levici, nezávisí na mně. Ta místa patří těm, pro které je připravil můj Otec.“+
24 Když to slyšelo ostatních deset učedníků, na oba bratry se rozzlobili.+
25 Ale Ježíš si je zavolal a řekl jim: „Víte, že vládci národů nad lidmi panují a významní muži jim dávají pocítit svou moc.+
26 Mezi vámi to tak nesmí být.+ Ale kdo chce být mezi vámi velký, musí být vaším služebníkem,+
27 a kdo chce být první, musí být vaším otrokem.+
28 Právě tak Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby sloužil+ a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“+
29 Když vycházeli z Jericha, následoval ho velký zástup lidí.
30 U silnice seděli dva slepí muži, a když slyšeli, že Ježíš jde kolem, vykřikli: „Smiluj se nad námi, Pane, Synu Davida!“+
31 Zástup je okřikl, ať mlčí, ale oni volali o to hlasitěji: „Smiluj se nad námi, Pane, Synu Davida!“
32 A tak se Ježíš zastavil, zavolal je a zeptal se jich: „Co chcete, abych pro vás udělal?“
33 Řekli mu: „Pane, ať se nám otevřou oči.“
34 Ježíšovi jich bylo líto, dotkl se jejich očí+ a oni hned začali vidět a šli za ním.
Poznámky
^ Viz příloha B14.
^ Dosl. „třetí hodiny“.
^ Dosl. „šesté hodiny“.
^ Dosl. „deváté hodiny“.
^ Dosl. „jedenácté hodiny“.
^ Dosl. „jedenácté hodiny“.
^ Viz příloha B14.
^ Viz příloha B14.
^ Viz příloha B14.
^ Dosl. „je tvé oko zlé“.
^ Dosl. „dobrý“.
^ Nebo „vzdala mu poctu“.
