Přejít k článku

Je Bible z vědeckého hlediska přesná?

Je Bible z vědeckého hlediska přesná?

Co říká Bible

 Ano. Bible sice není vědeckou učebnicí, ale když se zmiňuje o věcech, kterými se zabývá věda, je přesná. Zamysleme se nad několika příklady, které to potvrzují. Navíc uvidíme, že Bible obsahuje vědecká fakta, která se v době jejího psaní zásadně lišila od toho, čemu lidé tehdy věřili.

  •   Vesmír měl počátek. (1. Mojžíšova 1:1) Mnoho starověkých mýtů naproti tomu říká, že vesmír nebyl stvořen, ale vznikl uspořádáním již existujícího chaosu. Babylóňané věřili, že bohové, kteří vytvořili vesmír, pocházeli ze dvou oceánů. Podle jiných legend vesmír vznikl z obrovského vejce.

  •   Vesmír není ovládán rozmary bohů, ale řídí se přírodními zákony, kterým lze porozumět. (Job 38:33; Jeremjáš 33:25) Mýty z celého světa říkají, že lidé jsou vydáni na pospas nepředvídatelnému a někdy bezcitnému jednání bohů.

  •   Země visí v prázdném prostoru. (Job 26:7) Mnohé starověké národy věřily tomu, že země je plochá deska, kterou podpírá obr nebo zvíře jako buvol či želva.

  •   Řeky a prameny jsou zásobovány vodou, která se vypařuje z oceánů a pak padá na zem v podobě deště, sněhu nebo krup. (Job 36:27, 28; Kazatel 1:7; Izajáš 55:10; Amos 9:6) Starověcí Řekové se domnívali, že voda v řekách pochází z podzemního oceánu. Tato představa přetrvávala až do 18. století.

  •   Hory se zvedají a klesají a ty, které vidíme dnes, byly kdysi pod hladinou oceánu. (Žalm 104:6, 8) Podle některých mýtů naopak bohové vytvořili hory v jejich dnešní podobě.

  •   Hygienická opatření chrání zdraví. Zákon, který dostal izraelský národ, obsahoval například předpisy, že ten, kdo se dotkne mrtvého těla, se má vykoupat, že člověk s infekčním onemocněním má být v karanténě a že lidské výkaly se mají zahrabávat. (3. Mojžíšova 11:28; 13:1–5; 5. Mojžíšova 23:13) Naproti tomu jeden egyptský lékařský postup, který se používal v době, kdy byly Izraeli dány uvedené předpisy, doporučoval nanášet na otevřenou ránu směs, která obsahovala lidské výkaly.

Obsahuje Bible tvrzení, která jsou v rozporu s vědou?

 Z nezaujatého zkoumání Bible vyplývá, že ne. Podívejme se na několik mylných názorů o vědecké nepřesnosti Bible, které jsou běžné.

 Mýtus: Podle Bible byl vesmír stvořen v šesti dnech o 24 hodinách.

 Fakt: Z Bible vyplývá, že Bůh stvořil vesmír v blíže neurčené minulosti. (1. Mojžíšova 1:1) Také stvořitelské dny popisované v 1. kapitole 1. Mojžíšovy představují časové úseky, jejichž délka není určena. Jako jeden „den“ je v Bibli dokonce označeno celé období, kdy byly tvořeny země a nebe. (1. Mojžíšova 2:4)

 Mýtus: Podle Bible bylo rostlinstvo stvořeno před tím, než začalo existovat slunce, díky kterému může probíhat fotosyntéza. (1. Mojžíšova 1:11, 16)

 Fakt: Bible říká, že slunce – jedna z hvězd, které tvoří „nebesa“ – bylo stvořeno dřív než rostlinstvo. (1. Mojžíšova 1:1) Během prvního „dne“ neboli prvního časového úseku stvoření pronikalo na zemský povrch rozptýlené sluneční světlo. Když byla ve třetím stvořitelském dnu atmosféra pročištěná, bylo světlo už dostatečně silné, aby umožňovalo fotosyntézu. (1. Mojžíšova 1:3–5, 12, 13) Teprve později začalo slunce být ze zemského povrchu jasně viditelné. (1. Mojžíšova 1:16)

 Mýtus: Podle Bible slunce obíhá kolem země.

 Fakt: Kazatel 1:5 říká: „Slunce vychází a znovu zapadá, aby chvátalo tam, odkud vyjít má.“ (Bible21) Tento výrok však pouze popisuje pohyb slunce, jak se jeví ze země. I dnes lidé používají slova jako „východ slunce“ a „západ slunce“ a přitom vědí, že země obíhá kolem něj.

 Mýtus: Podle Bible je země plochá.

 Fakt: Bible používá slovní spojení „konce země“ ve významu „vzdálená část země“. (Lukáš 11:31) To však neznamená, že země je plochá nebo že má nějaký okraj. Podobně výraz „čtyři rohy země“ znamená povrch celé země. Stejnou myšlenku dnes lidé vyjadřují, když mluví o čtyřech světových stranách. (Zjevení 20:8; Lukáš 13:29)

 Mýtus: Podle Bible se obvod kruhu rovná přesnému trojnásobku průměru kruhu, ale správná hodnota je pí (π) neboli asi 3,1416.

 Fakt: Z popisu kovového „litého moře“, který je uveden v 1. Královské 7:23 a 2. Paralipomenon 4:2, vyplývá, že jeho průměr byl deset loket a že „bylo zapotřebí třicetiloketní šňůry, aby je obepjala kolem dokola“. Tyto údaje mohly být pouze zaokrouhlená čísla. Je také možné, že uvedený obvod byl vnitřní obvod litého moře, ale průměr byl změřen mezi vnějšími stranami.