Přejít k článku

BIBLICKÉ VERŠE POD LUPOU

Jan 1:1 | „Na počátku bylo Slovo“

Jan 1:1 | „Na počátku bylo Slovo“

 „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo bohem.“ (Jan 1:1, Překlad nového světa)

 „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.“ (Jan 1:1, Český ekumenický překlad)

Co znamená Jan 1:1

 Tento verš odhaluje určité podrobnosti o životě Ježíše Krista před tím, než přišel na zem jako člověk. (Jan 1:14–17) Ve 14. verši je výraz „Slovo“ (nebo „Logos“, řecky ho logos) použitý jako titul. Titul „Slovo“ podle všeho poukazuje na to, že Bůh Ježíše používal, když chtěl někomu něco sdělit nebo mu dát nějaké pokyny. Ježíš oznamoval Boží slovo i během své služby na zemi a poté, co se vrátil do nebe. (Jan 7:16; Zjevení 1:1)

 Obrat „na počátku“ se vztahuje na dobu, kdy Bůh začal tvořit a vytvořil Slovo. Bůh potom použil Slovo při tvoření všech dalších věcí. (Jan 1:2, 3) Bible říká, že Ježíš je „prvorozený ze všeho, co bylo stvořeno“, a že „jeho prostřednictvím bylo stvořeno všechno ostatní“. (Kolosanům 1:15, 16)

 Vyjádření „to Slovo bylo bohem“ popisuje, jaký Ježíš byl, než přišel na zem – byl božské podstaty neboli měl podobné vlastnosti jako Bůh. Tento popis se na něj hodí, protože sloužil jako Boží mluvčí. Také má výjimečné postavení jako prvorozený Boží Syn a jeho prostřednictvím Bůh tvořil všechny ostatní věci.

Kontext Jana 1:1

 Evangelium podle Jana je zprávou o Ježíšově životě a službě na zemi. Úvodní verše první kapitoly ukazují, že Ježíš existoval, ještě než přišel na zem, a popisují jeho jedinečný vztah s Bohem a jeho klíčovou úlohu prostředníka mezi Bohem a lidmi. (Jan 1:1–18) Díky těmto informacím lépe chápeme to, o čem Ježíš mluvil a co dělal, když byl na zemi. (Jan 3:16; 6:38; 12:49, 50; 14:28; 17:5)

Mylné názory o Janovi 1:1

 Mylný názor: Poslední část Jana 1:1 by měla být přeložena jako „to Slovo bylo Bůh“.

 Fakt: Je pravda, že v mnoha Biblích to takhle přeložené je, ale mnozí překladatelé to vidí jinak. V původním jazyce jsou u Jana 1:1 dva různé tvary slova „Bůh“ (řecky theos). V prvním případě je v řečtině před slovem „Bůh“ určitý člen, ale v druhém případě tam použitý není. Hodně odborníků se shoduje, že nepřítomnost určitého členu ve druhém výskytu slova theos je podstatná. Například The Translator’s New Testament o absenci určitého členu říká: „Slovo Theos (Bůh) se tím v druhém výskytu v podstatě mění na přídavné jméno, takže toto vyjádření má význam ‚to Slovo bylo božské‘.“ a Na tento rozdíl poukazují i další odborníci b a překlady Bible.

 Mylný názor: Z tohoto verše vyplývá, že Slovo a Všemohoucí Bůh jsou jedna a ta samá osoba.

 Fakt: Vyjádření „to Slovo bylo u Boha“ ukazuje, že v tomto verši se mluví o dvou různých osobách. Není možné, aby Slovo bylo „u Boha“, a zároveň samo bylo Všemohoucím Bohem. Také z kontextu je zřejmé, že Slovo není totožné s Všemohoucím Bohem. U Jana 1:18 se píše, že „Boha nikdy nikdo neviděl“. Slovo, tedy Ježíše, ale lidé viděli, protože Jan 1:14 říká, že „se Slovo stalo tělem a přebývalo mezi námi a viděli jsme jeho slávu“.

 Mylný názor: Slovo existovalo odjakživa.

 Fakt: „Počátek“, o kterém se píše v tomto verši, nemůže znamenat počátek Boha, protože Bůh žádný počátek nemá. Bůh Jehova c existuje „od věčnosti po věčnost“. (Žalm 90:1, 2) Ježíš Kristus, tedy Slovo, ale počátek měl. Píše se o něm, že je „počátek Božího stvoření“. (Zjevení 3:14)

 Mylný názor: To, že je Slovo nazváno „bohem“, podporuje myšlenku polyteismu neboli uctívání mnoha bohů.

 Fakt: Řecký výraz, který se překládá jako „Bůh“ nebo „bůh“ (theos), často odpovídá hebrejským slovům elelohim, která se používají v části Bible známé jako Starý zákon. Má se za to, že základní význam těchto hebrejských slov je „mocný, silný“, a v Bibli se používají jak k popisu všemohoucího Boha, tak jiných bohů, a dokonce i lidí. (Žalm 82:6; Jan 10:34) Bůh prostřednictvím Slova stvořil všechny ostatní věci, a proto se o Slovu dá právem říct, že je mocné. (Jan 1:3) Když je Slovo nazváno „bohem“, je to v souladu s proroctvím u Izajáše 9:6, kde se píše, že Boží vyvolený, tedy Mesiáš neboli Kristus, bude nazván „Mocný bůh“ (hebrejsky El Gibbór), nikoli však „Všemohoucí Bůh“ (El Šaddai, výraz použitý v 1. Mojžíšově 17:1; 35:11; 2. Mojžíšově 6:3 a u Ezekiela 10:5).

 Polyteismus nemá oporu v Bibli. Ježíš Kristus řekl: „Jehovu, svého Boha, budeš uctívat a jemu jedinému budeš sloužit.“ (Matouš 4:10) V Bibli se také píše: „I když existují takzvaní bohové – ať v nebi, nebo na zemi – a je pravda, že je mnoho ‚bohů‘ a mnoho ‚pánů‘, pro nás je jeden Bůh, Otec, ze kterého je všechno a pro kterého žijeme, a jeden Pán, Ježíš Kristus, skrze kterého je všechno a skrze kterého žijeme.“ (1. Korinťanům 8:5, 6)

a The Translator’s New Testament, strana 451.

b Profesor Jason David BeDuhn říká, že význam slova theos se liší podle toho, jestli u něj je, nebo není určitý člen, podobně jako se významově liší obraty „nějaký bůh“ a „Bůh“. Dodává: „U Jana 1:1 Slovo není ten jediný Bůh, ale bůh ve smyslu duchovní bytost podobná Bohu.“ (Truth in Translation: Accuracy and Bias in English Translations of the New Testament, strany 115, 122 a 123)

c Jehova je Boží jméno. (Žalm 83:18)